rýdzik klamný
Lactarius decipiens Quél.
|
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
Balloo pokročilý 17.10.2014 20:54
foto je pekne, len tie popisy nie su very friendly 
Jarott atlasár 17.10.2014 21:17
Pete nikdy nie je hladny!!! Senzor ho posle o 2 hod. skôr ako vyhladne. 
peten atlasár, mykológ 17.10.2014 21:19
V noci musím být velice hladný, neboť když ráno vstávám, tak jsem velice nasraný
peten atlasár, mykológ 17.10.2014 22:20
Peťko, my se bavíme seriozně, tzn. že řešíme rýdziky, nikoli to, co má místo lupenů molitan
peten atlasár, mykológ 17.10.2014 21:47
Děkuji kamaráde, kéž by bylo více takových, jako jsi Ty
p.s. však jsem ho zařadil kvůli Tobě 
Igor atlasár 17.10.2014 22:43
Je zaujímavé že niektoré huby tviria mykorízu trebárs s listnatými aj ihličnatými stromami. Tie sú si v taxonómii na hony vzdialené a predsa akoby si boli niečim blízke. Otázka čím to je? Prečo? Prečo pod javorom nerastie dubák ale pod smrekom ano. Pritom dub má podstatne bližšie k javoru.
peten atlasár, mykológ 17.10.2014 23:40
Odpověď bych možná nehledal přímo v taxonomii, ale spíše ve fyzilogii rostlin. Pak také může záležet na tom, zda se jedná o endo nebo ektomykorhizu. Buňky tzv. růstové kořenové zóny u javoru produkují (především v mládí) daleko více některých fytohormonů a tyto přímo ovlivňují mykorhizu a potlačují tak symbiotický vztah houba-strom, strom-houba. To jen ve zkratce, neboť je to daleko složitější, koukni někam třeba na auxin binding protein apod.
Igor atlasár 18.10.2014 15:02
No ja idem zasa s5 prečo tak vzdialené rastliny myslím nepríbuzné sa v tomto chovajú totožne a omnoho bližšie príbuzné nie. To lem zovšeobecňujem preto to takto píšem - kua prečo. Ja xcem trhať dubáky aj pod tujami. V mojej záhrade.
Fande atlasár 17.10.2014 23:01
Hmm,no počkaj!Ja sa na tie rýdziky vrhnem.Potom ti ukážem...................
golgolik atlasár, mykológ 18.10.2014 09:40
Pekného rýdzoša si pridal, aj foto je pekné, aj popis je super, pekne si opísal biotop
peten atlasár, mykológ 27.10.2014 20:42
Děkuji, jsem rád, že sis to přečetl. Nechci být naivní, ale někde hluboko uvnitř sebe sama doufám, že si to aspoň polovina lidí, kteří se na fotku kouknou, přečte.
fofoja moderátor, mykológ, atlasár 27.10.2014 20:47
určite, keď nie hneď, tak pri určovaní nájdeného rýdzika
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Čas a miesto:
09. 06. 2014, Jíloviště u Prahy
Popis:
Lactarius decipiens (ryzec klamný, rýdzik klamný) - už jeho jméno naznačuje, že determinace není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Roste napříč biotopy, především v doubravách a dubohanřinách s i bez lípy, nalezl jsem ho však i lipových javořinách s vtroušeným habrem a břízou. Dále jsem jej nalezl i v bučině s vtroušeným dubem a smrčině s vtroušenou jedlí a dubem. Zde je dobré si uvědomit, že pevnou mykorhizu tvoří především s dubem a habrem, ostatní stromy jsou pravděpodobně doplňkové s vyjímkou jedle, se kterou též může vytvářet mykorhizu, především na neutrálním a bazickém podkladě.
Lactarius decipiens se dá velice snadno zaměnit s Lactarius quietus, Lactarius fulvissimus, Lactarius tabidus, Lactarius subdulcis, do jisté míry i s Lactarius camphoratus, Lactarius serifluus, Lactarius rostratus, Lactarius lacunarum, Lactarius hepaticus, Lactarius badiosanguineus, L. britannicus, Lactarius rubrocinctus, Lactarius sphagneti, Lactarius aurantiacus, dokonce i s Lactarius rufus (především pokud se vyskytují v tzv. přechodových biotopech na sluncem exponovaných stráních). Jak vidíte, je to opravdu velké množství druhů, se kterými je možné si jej splést. Některé lze jednoduše vyloučit dle biotopu, jiné dle barvy a oxidace mléka, další dle dalších jiných makroznaků.
Markanty Lactarius decipiens:
klobouk bývá hladký a suchý, v mládí podvinutý, později třeba i nepravidelně zprohýbaný, nejprve polokulovitý, následně nálevkovitý až ploše rozložený. Barva je velice variabilní od bledě oranžové přes narůžovělou až po cihlově červenou. Na klobouku můžeme spatřit i malé a nepravidelně kulovité až elyptické fléčky, kterých by nemělo být nikdy mnoho (jak je tomu jako např. u Lactarius quietus) a klobouk není kruhatý. Barva klobouku by měla být všeobecně nejtmavší na apexu, ad latus světlejší. Velikost klobouku jsem pozoroval od 2,5 - 8 cm.
Lupeny jsou mírně sbíhavé až přirostlé, bledě okrové, následně s jemným narůžovělým nádechem, ve stáří s nahnědlými či cihlovýni skvrnkami (jakoby bledě hnědočervené) a s jemnou bledou či bílou krupičkou.
Třeň je v průměru dlouhý jako je široký klobouk, tlustý je od 4 - 10 mm, poměrně rovný a válcovitý, hladký až jemně ojíněný, suchý, narůžovělý, růžovooranžový až okrový, u připojení lupenů je nejsvětlejší a směrem k bázi třeně je tmavší.
Dužnina je bledá až jemně narůžovělá, kompaktní ale křehká, chuti nejprve mírné, následně jemně palčivé a zatuchle nepříjemná. Vůně je nejprve nenápadná, následně pelargoniová (po muškátech či slabě ploštičná), toto se umocňuje při zasychání plodnic, nebo po ponechání plodnic cca 10 min. v mikrotenovém sáčku.
Mléko je relativně hojné, vždy v závislosti na kondici plodnice, nejprve bílé a až cirka po 5-ti a více minutách s nažloutlými fenomeny, následně přechází až so světle žluté. Chuť je nejprve mírná, následně jemně palčivá a přechází až do svíravě hořko-zatuchlé.
Výtrusný prach je krémový, někdy až krémově žlutý.
Ekologie nálezu:
Quercion petraeae, sub Q. petraea, stáří stromů stanoveno přibližně od 50 - 80 let, Pokryvnost 2b.
Popis jednotilvých bylinných pater:
E0 - místy vyvinuto, jinde chybí, spíše jen ostrůvky v lese či u pat stromů.
E1 - bohatě vyvinuto Festuca ovina, Fragaria moschata, Lathyrus niger, Hieracium murorum, Poa nemoralis, Silene nutans, Galium sylvaticum, Clinopodium vulgare, Dictamnus albus.
E2 - na lokalitě nevyvinuto.
E3 - souvislý zapojený porost Quercus petraea.
striktně jižní expozice, podloží bazické na spraši a sprašové hlíně, místy svahové sedimenty a slepence. . Najbližšia obec: Jíloviště u Prahy. Lokalita: Jílovišťský les. Typ lokality: Quercion petraeae. Substrát: sub Quercus petraea. Nadmorská výška: 350 - 375 m s.m.
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Pete Nouzovský (Pete N.)
Exsikát existuje
Herbár: HBPN
Ďalšie informácie:
ID: 493333; Zverejnené: 17. 10. 2014
Zaradené:
Atlas húbLactarius et Lactifluus
