rýdzik vodnatý
Lactarius serifluus (DC.) Fr.
|
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 19:58
Ahoj všem zdejším nahubačkám a nahubákům. Sedmý den je zde, sedmý rýdzoš je tu také 
Děkuji Oldovi Roučkovi, jež na mou žádost vytvořil položku v atlase. Popis z mého pozorování je u této plodnice.
Děkuji též kamarádovi Honzovi Herčíkovi, který mne vytáhnul k sobě do lesa a krásně jsme si to nejen ryzečkově v tento den užili.
Detail plodnice na lupeny, mléko, okraj klobouku a apikální část třeně je zde: OBR 491459
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 20:10
Byl vynikající, měl jsem ještě asi 20 min odpornou pachuť v hubě, kterou ani tatranka nezahnala 
A dobře mi tak!
golgolik atlasár, mykológ 7.10.2014 20:23
Poznám, po degustácii rýdzika korenistého
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 21:00
to je hovno, zkus Lactarius albocarneus nebo lépe L. pyrogallus
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 22:09
Díky moc Miloši, jak vidíš, padla celá rodina, od dorostenců až po dedka
Marián Krivuš pokročilý, atlasár, botanik, správca galérií 7.10.2014 21:18
deň čo deň - človek sa má aspoň na čo tešiť
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 22:08
vložil jsem si jej tam kouknem do galerií ostatních a jistě další do atlasu přibudou, ať tam nenín sám 
Yohaness pokročilý 7.10.2014 22:30
Fajn, vídím, že jsi třikrát řízl a vodnaté mléko nikde... pech.
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 22:45
přesně tak, byl to pešek, ale napravil jsem to pak u další plodnice viz detail.
Nevím, zda jsi to taky pozoroval, ale je lepší ryzce jakoby spíše rozlomit než řezat, pak to teče lépe...
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 22:58
Igore, to je pravda, ale nahuby jsou slovenská stránka, tudíž by bylo dobré, aby byly popisy v atlase apriori ve slovenštině. Pokud jej tam moderátoři zkopírují, nemám s tím jakýkoli problém. Na nějaká autorská práva si fakt nehraji, naopak, jsem rád, když je moje robota prospěšná co nejvíce lidem. Pokud bude někým přeložen do slovenštiny a bude vložen do atlasu, budu rád, neb jsem se snažil, aby byl co nejlépe popisný dle všeho, co jsem měl možnost zachytit. Mikroskopie je opsána z Fungi Europaei, Lactarius Pers. (M. T. Basso, 1999, ISBN - 88-87740-00-3).
Igor atlasár 7.10.2014 23:08
Podľa mňa je to totál jedno aj keby to bolo v češtine. Určite by to nebol jediný popis v češtine. A ako autor popisu by si tam bol.
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 23:13
Jak myslíš, každý na to máme svůj názor, ani jeden není špatný, jelikož Česko a Slovensko mají jazyky dosti podobné a v mnohých ohledech i stejné. Nechme to na moderátorech, ať urobí to, co se jim bude zdát nejrozumnější.
Je tu ještě jeden faktor. Můj popis je dobrý, za tím si stojím, ale někdo může vytvořit lepší a vložit ten lepší; ani toto by neměl být velký problém, neboť jsem se příliš nerozepisoval, dalo by se toho napsat jistě o něco více...
Igor atlasár 7.10.2014 23:30
vždy je tam možné hodiť úpravu a aj doplnenia. Zobrazí sa potom aj kto s textom pracoval a aj kedy...
Igor atlasár 7.10.2014 23:33
u Teba jasne vidno odbornosť (napriek Tvojmu šaškovaniu, že amatér) a aj pedantnosť. To je to, čo k dobrému popisu do atlasu treba.
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 23:51
k odbornosti mám zatím daleko, vem si, že houby robím od polovice roku 2011 a rýdziky opravdu do hloubky študuji rok a kousek, tak jaká pak odbornosť. Pedantnosť áno, neboť když už něco tvořím, tak ať to má hlavu a patu a ať je to po faktické stránce co nejkomplexnější. Ale ďakujem za hezká a upřímá slova, vážím si Tvého vnímání.
Igor atlasár 8.10.2014 00:04
Kua nesúhlasím ale nexcem tam dať červenú nesúhlasnú. To, čo tu produkuješ je iný level ako sa po slovensky píše. Hlavne opis biotopov. Tak prosím nerob zo seba amatéra
peten atlasár, mykológ 8.10.2014 08:51
Klidně ho tam dej, mě vadí pouze takové nesouhlasy, kde bych čekal nějaké vyjádření, proč to dotyčný dal. Nejsem příznivcem klikání na barvičky z rozmaru, to jsem už někde psal...
To, čo tu produjujem je fotografia + někdy popis hub, někdy popis biotopu, dle toho, jak mám čas. Většinou si pamatuji, co kde rostlo za stromy, pokud je tam toho více a mám pochybnosti, nahraju se na diktafon, to stejné robím u rýdzošů, kde si nejsem zcela jist, nebo když to potřebuji pro svou soukromou "robotu". Toto mi poradil Miško Jamrich, nevboť dříve jsem si všechno psal do bloku a to mi zabíralo čas, takto fotím a do toho si kecám a neztrácím čas.
Tak třeba u tohoto druhu jsem nepředvedl skoro žádný opis biotopu. Mám připraveno pár lúčních druhů, kde jsem řešil i hydroserii a troposerii a to bude teprve odvaz (ale je to místo stromů), neboť lúčné druhy jsou závislé na těchto faktorech. Miňo by o tom jistě dokázal dlouho hovořit.
Amatér≠niemand; mám rád přírodu, mám rád fytocenologii, botaniku, mykologii, dendrologii, atd.. ale nic neumím pořádně a do hloubky, od všeho něco málo a stále přibaluji nějaké pro mě nové věci - proto si říkám amatér
Igor atlasár 8.10.2014 09:59
až na tú poslednú vetu, kde je, že nič nevieš do hĺbky, je to OK
Podľa toho, čo tou hĺbkou myslíš. Ja v tom prípade nie som ani na zemi.
peten atlasár, mykológ 8.10.2014 11:33
nepřipadá mi, že bych něco věděl do hloubky, u některých věcí vím pouze basal, u jiných toho vím více, jako každý z nás, pokud něco preferujeme.
Přírodu je nutné vnímat jako celek, i když dělám jen houby, je třeba sledovat veškeré další vazby a toky energií, pak teprve začneme chápat křehkost a význam častokrát zmiňovaného slova mykorhiza, atd. atd. U lignikolních druhů nestačí to, že roste na pařezu pod dubem v listnatém lese, zkrátka je to věda a tak je k tomu nutné přistupovat. Široký rozhled nám otevírá oči - beru to tak a snažím se dle toho postupovat při vytipování lokalit, nebo kdekoli jinde v lese, na louce atp. Podrobný monitoring lokality nám pomáhá správně rozpoznat potenciálně jiné další plodné lokality, které jsme si třeba vytipovali...
*Tulák* pokročilý 7.10.2014 23:12
Ideš Peťo...gratulujem ku krásnemu nálezu.Výborne si ho zdokumentoval a popísal.Paráda.
peten atlasár, mykológ 7.10.2014 23:48
Děkuji Staníku, už bylo na čase přidat něco, čeho je zde málo Jsem rád, že se Ti to páči komplexně, to mne moc těší.
mp pokročilý, atlasár, mykológ 8.10.2014 17:01
zaujímavé čítanie,hlavne popis chuti
peten atlasár, mykológ 8.10.2014 18:21
hnusná prašivá chuť, něco jako myšina, fakt hnusný
fofoja moderátor, mykológ, atlasár 9.10.2014 22:11
čo si to tu za plošticu zosušenú zavesil gratulujem ku kolonke
Mijam pokročilý, mykológ 12.10.2014 07:26
Veľmi pekné. Popis fajnový. Treba však povedať, že podľa novších teórií a názorov niektorých autorít, je tento druh podsunutý ako syn. k Lactarius serifluus. Našiel som oba druhy na viacerých lokalitách a musím povedať, že pokiaľ človek nenájde vyslovene typické plodnice jedného alebo druhého druhu, je nemožné ich rozlišovať. A tých prechodových plodníc je viac ako tých ,,predpisových". Základom ich vzájomného rozlisovania je farba, tak ako je vidno na tvojej fotke L. subumbonatus by mal byť veľmi tmavý, Lactarius serifluus svetlejší, je aj o niečo menší v dospelosti a menej zvrásnený. Znaky týkajúce sa vône a jej zmeny nie sú úplne jednoznačné. Základný problém ich samostatného postavenia je v tom, že keď nájdeme prechodové plodnice, ich správne zaradenie pod Lactarius serifluus alebo L. subumbonatus je iba tipovanie a ani mikro nepomôže, bo sú veľmi podobné. Cez zimu porovnám cez mikro všetky svoje položky a uvidím čo a ako. To čo som pozrel doteraz skôr nahráva tomu, že sa nedajú zodpovedne rozlišovať cez mikro.
peten atlasár, mykológ 13.10.2014 23:07
Ano Miško, vím o tom, ale názory nejsou příliš jednotné. Dle mě vychází autority z dostaečného či nedostatečného počtu nalezených plodnic na lokaltitách. Pokud jich je tam dost a jsou v nejrůznějších maturačních stádiích, není zas tak velký problém je rozlišit. Pokud jich je tam málo, je to velice diskutabilní. Senzorické vlastnosti mají téměř stejné, přijde mi, že L. subumbonatus má hnusnější chuť než Lactarius serifluus, ale to beru jen z mého pocitu a z mých sběrů. Mikro mají stejné nebo téměř stejné, v čem se shodují i jednotlivé autority (což není překvapivé), neboť 0,5 - 1,0 μm není mnoho na to, abychom mohli spolehlivě vypočítat Q a dle něj stanovit druh (a) a druh (b), nuance jsou zkrátka příliš malé. Není to zaručené, ale L. subummbonatus potkávám vždy v lese a Lactarius serifluus spíše v okrajových partiích a bývá habituelně menší...
Mijam pokročilý, mykológ 14.10.2014 10:00
Myslím si, že názory sú v poslednej dobe pomerne jasne smerované k ich zlúčeniu pod Lactarius serifluus. V literatúre z posledných rokov (A. Verbeken, J Vesterholt - Funga Nordica, vol. 2, 2008(2012); K. Kalamees -Riisikad, The genus Lactarius in Estonia, 2011; G. Kibby - British Milkcaps : Lactarius & Lactifluus, 2014) je názor vyjadrený. Jedine v knihe Bestimmungsschlussel fur Blatterpilze und Rohrlinge in Europa (Groeger F., 2014) sú pre potreby kľúča uvádzané samostatne, ale s poznámkou o ich extrémnej blízkosti aj s názorom niektorých autorít za ich zlúčenie (prípadne ako formu pre Lactarius serifluus). Prikláňam sa aj na základe svojich doterajších pozorovaní k názoru za ich postavenie v rámci jedného druhu. Podľa mňa by samostatný druh mal byť charakterizovaný buď výraznými rozdielmi v makroznakoch pri prípadnej iba jemnej odlišnosti v mikroznakoch, alebo pokiaľ sú makroznaky dosť podobné mali by byť jasné rozdiely v mikroznakoch. Tu tomu tak nie je. Mikroznaky sú takmer identické až identické, základom bolo ich rozlišovanie podľa tvaru (veľkosti) paracystíd (Q väčšie ako 2,5, resp. menšie ako 2,0), avšak ani tento znak nie je jednoznačný. Pri svojich doterajších pozorovaniach som našiel na jednom aj druhom ,,druhu" paracystidy aj také aj také. Je normálne, že časom - napr. lepšou technikou mikroskopov, sa menia postavenia jednotlivých druhov. V tomto prípade je ,,prerod" vidieť aj na názore A. Verbeken, ktorá pôvodne (spolu so spoluautormi) v kniheThe Genus Lactarius uvádzala tieto druhy ako samostatné, avšak už tam bola naznačená potreba ich bližšieho skúmania. Neskôr dospela(i) k názoru, že ide o druh jeden (A. Verbeken & J. Vesterholt, FUNGA NORDICA, 2008). Tak tomu je aj pri iných druhoch - Lactarius syringinus pod Lactarius vietus, Lactarius utilis pod Lactarius trivialis, .. . Myslím si, že táto mykologička je momentálne jednou z ,,najaktívnejších" na poli skúmania rýdzikov, robí to dlhodobo, publikuje, ..., nie je dôvod jej ,,neveriť" . Možno sa v budúcnosti dočkáme aj DNA preskúmania, ktoré to definívne uzavrie. Aj na základe toho čo som uviedol, som zvažoval, či tu na stránke bude samostatná kolonka pre Lactarius subumbonatus. Ale môže byť, vysvetlenie som uviedol do Atlasu. Myslím si, že bude problém pri väčšine nálezov zaradiť konkrétny nález tam alebo tam. A vtedy nastúpi špekulovanie a zbytočné tipovanie, či je to ten alebo onen ,,druh".
peten atlasár, mykológ 14.10.2014 11:36
M. T. Basso je má ještě odděleně, ale ona má odděleně hodně dalších "druhů", které jsou už nyní a dávno sjednocené. Netřeba, abychom v tom dělali další a snad i větší nepořádek, neboť toto ulehčení při určování by mohlo být jen prospěšné. Pokud je nejednoznačná makroskopie a není vyloučena jednoznačnou mikroskopií, není možné jinak, než je sloučit. DNA může, ale i nemusí, do tohoto vnést světlo a při představě, že by se mělo na každý nález sekvenovat, aby se zjistilo oč vlastně jde, mi přijde poněkud nepředstavitelné. A kdo by to dělal? A kdo by to platil? Zkrátka určité drobné nuance vypozorovat jdou, ale né na základě druhů jako takových, spíše na základě var. či formy druhu, takže také nevidím důvod, proč bychom je nemohli sjednotit pod Lactarius serifluus i zde.
Mijam pokročilý, mykológ 14.10.2014 14:05
Som rád, že sme sa nakoniec zhodli takže čoskoro poprosím kompetentných o vymazanie tejto položky v Atlase (totiž ja môžem dopĺnať, meniť, ale mazať nemôžem), vysvetlenie už je nahodené pod Lactarius serifluus. Basso je obrovská autorita, jej dielo o rýdzikoch je ,,povinné čítanie a povinnosť" pre zanietencov do rýdzikov, najväčšie a najkomlexnejšie aké bolo vydané v rámci monografií, jej výskum bol široký, týkal sa vlastných zberov, ale aj skúmania exsikátov z múzeí. Bolo však vydané v roku 1999 a od tej doby nebolo na veľkú škodu aktualizované. Veľmi by ma zaujímal jej pohľad na svet rýdzikov v súčasnosti. Od tej doby došlo k posunu v ich vnímaní, v ich poznaní a preto niektoré veci nie sú aktuálne (ale iba čo sa zaradenia druhov týka, jej poznatky (popisy) tam uvedené zostávajú stále aktuálne). A napríklad s niektorými jej rozlišovaniami druhov, ktoré už v súčasnosti sú vnímané väčšinou autorít ako synonymá, môžem zatiaľ (nemám však ešte dostatočné skúsenosti a dostatok vlastných nálezov) súhlasiť a prikláňam sa k jej interpretácií (napr. L. mitissimus, L. britannicus). Musím si však urobiť zodpovedný vlastný výskum, aby som si to vyhodnotil. Zatiaľ to vidím tak.
peten atlasár, mykológ 14.10.2014 14:12
Jasně, není důvod se neshodnout, ale vždy to bude druh od druhu. Např. Tebou uváděný L. brittanicus bych i já vyjmul z celkového ozančení Lactarius fulvissimus, neboť i mé sběry vykazuj okem jasně znatelné odchylky a i v biotopové specifitě se tyto dva druhy liší ve svém fenotypu. Což se u dvojice Lactarius serifluus a vs. L. subumbonatus říci příliš objektivně nedá. S L. mitissimus si zas tak jistý nejsem a zde bych se spíše držel toho, co říká např. Verbeken et al..
Přepíši název na Lactarius serifluus, txt nechám tak, jak je, většina je z mého pozorování, cenné informace nechce mazať, mohly by pomoci aj někomu dalšímu.
Mijam pokročilý, mykológ 14.10.2014 14:46
Pravda je. Aj niektoré moje nálezy, ktoré mám tu na stránke, ale aj na mojej, ako Lactarius fulvissimus v jeho širokom ponímaní, sú a budú v skutočnosti L. britannicus. Presne ako hovoríš o biotope, hlavne moje nálezy z čistej ihlicnatej hory, sú L. britannicus. Z makro znakov okrem iného napr. jasné zltnutie mlieka po izolovaní, je charakteristické pre britannicus, pri fulvissimus by zltnut nemalo a ani nezltne pri mojich zberoch typických plodníc fulvissimus. Trochu ma plietla ornamentika výtrusov, ktorá by mala byť pri britannicus čisto bradavicnata bez hrebeňov, ale aj tam sa pripúšťa určitá variabilita a je možná prítomnosť krátkych prepojení, čo sedí na moje pozorovania. Preskúmam ešte dodatocne pileipellis a potom zrevidujem svoje nálezy a niektoré určite zaradim ako L. britannicus. Pri mitissimus tiež nie som až tak presvedčený, nemám ani jeho vlastné zbery, ale je tam podľa Basso dosť rozdielov, biotop jednoznačne, a aj mikro by mohlo byť jasnejšie ako pri dvojke serifluus - subumbonatus. Chce to vlastnú skúsenosť. Ale tu by som časom aj súhlasil so zlúčením s aurantiacus. Jasne, popis nechaj, ten je kvalitný a určite pomôže.
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Kvalita:
Nejedlá huba
Čas a miesto:
07. 09. 2014, Psáry env.
Popis:
Lactarius serifluus syn. Lactarius subumbonatus
Popis plodnice:
Klobouk: 35 až 80 mm široký, nejprve sklenutý, následně ploše vyklenutý, později plochý s vmáčklým středem, může být až nálevkovitý. Někdy můžeme zaznamenat apikální hrbolek. Okraj je často zprohýbaný, vrásčitý, klobouk je matný a suchý. Pokožka je jemně hrbolkatá. Barva je v odstínech červenohnědé až červenočerné. Mladé plodnice mají daleko tmavší klobouky než plodnice staré. Stejně tak je tomu i za mokra, kdy jsou klobouky sytě zbarvené, za sucha je tomu spíše naopak. S postupnou maturací a vlivem klimatických faktorů se barvivo z pokožky klobouku vytrácí. Někdy můžeme pozorovat i olivově šedé fenomény.
Lupeny: vcelku řídké, přirostlé k apikální části třeně, někdy mohou být jemně sbíhavé, žluté, žlutohnědé až skořicově hnědé.
Třeň: 30 - 70 mm x 4 - 15 mm, válcovitý, ale nerovný, pevný, plný v dospělosti dutý, nažloutlý, okrový až skořicový, světlejší než klobouk. Při připojení lupenů je nejsvětlejší u mladých plodnic s bílou jemnou krupičkovitou substancí, jakoby ojíněný. Na bázi třeně mívá bílé a plstnaté mycelium. Dá se říci, že nejmavší je v prostředních 3/5 třeně.
Dužnina: křehká, kréměvě bledá, někdy okrová až hnědočervená, neměnná.
Vůně: nejprve ploštičná (vůně je silnější za sucha než za vlhka), při zasychání exsikátu jsem nejprve pozoroval ploštičnou vůni, posléze byla cítit jemně po náhražce kávy Melta, následně až po koření Maggi. Toto lze pozorovat i po cca 20-ti minutách, když necháme exsikát v plastové a uzavřené krabičce.
Chuť: nejprve nepalčivá, ale nepříjemná, jemně svíravá, následně jemně palčivá, ale nepálivá; tento jev je častý u mladých plodnic, staré plodnice nejsou téměř vůbec palčivé, zato mají více nepříjemnou a svíravější a odpornější chuť.
Mléko: mladé plodnice mají hojné mléko, starší nečetné, za sucha může téměř chybět. Barva vodnatě bělavá, neměnná, chuť mírná, mírnější než u dužniny, avšak podobně nepříjemná.
Výtrusný prach: bledě krémový.
Výtrusy: 6,3 - 8 x 6 - 7,2 µm, polokulovité až kulovité, síťnaté s četnými izolovanými drobnými bradavkami o velikosti 1 - 1,2 µm.
Edibilita: nejedlá houba.
Možná záměna: Lactarius camphoratus, Lactarius helvus, Lactarius subdulcis, Lactarius rufus, Lactarius fulvissimus, L. britannicus. Uvedené druhy počítají i s méně zkušenými houbaři.
Ekologie: tento druh roste od nížin po pahorkatiny pravděpodobně na slabě bazickém, neutrálním až slabě kyselém podloží, nejčastně v mykorhize s duby (Quercus agg.), ale roste i v lesech smíšených pod smrkem ztepilým (Picea abies) v kombinaci např. s habrem (Fagus sylvatica), dubem (Quercus sp.) či lípou (Tilia sp.).. Najbližšia obec: Psáry. Typ lokality: Piceion excelsae cum Quercus robur et Carpinus betulus.. Substrát: sub Picea abies et Quercus robur. Nadmorská výška: 400 - 430 m s.m.
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Pete Nouzovský (Pete N.)
Exsikát existuje
Herbár: HBPN
Ďalšie informácie:
ID: 491460; Zverejnené: 07. 10. 2014
Zaradené:
Atlas húbLactarius et Lactifluus
