ouška jehličnatých lesů na území ČR/SR
Otidea spp.
|
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
Tori pokročilý, mykológ 13.1.2020 17:33
Ještě jsem doplnila nějaký pindy o rozšíření podle svých momentálních znalostí, resp. stavu revizí. Myslím, že tu nannfeldtii není nemožné najít, v herbáři SNM jsou doložené asi tři slov. lokality, u nás taky roste.
Tatanka - Yotanka pokročilý 13.1.2020 17:38
Áno to je otázka času že sa nájde. 
Dnes som bol na takom strmom juhu
nad Žilinou, kopec Dubeň, ale odspodu
strmý juh, že kysličky obyčajné rástli
zelené mladé celé koberce. 
A húb bolo tiež, zajtra sa tam vrátim.
oldo mykológ, hlavný moderátor, atlasár 13.1.2020 18:00
neviem, kde to zaradiť, tak to necháme v hubách
Tori pokročilý, mykológ 13.1.2020 18:09
No, jedině přidat odkaz do popisů těch druhů. Ale nechtělo se mi do toho moc vrtat, u některých ty záměny jsou i dopsané. Tohle je spíš myšlené jako určovací pomůcka plus inspirace, co se tu dá najít (a dokladovat).
Martin Mička pokročilý 13.1.2020 20:28
To je výborná práce! Možná by stálo za úvahu přemýšlet o nějaké kolonce, nebo kategorii a nebo odkazu, která by se mohla jmenovat věda a výzkum a kde by tyhle práce nadšených mykologů byly zveřejněny a publikovány.
Pmlčoch mykológ 13.1.2020 19:04
Výborně, pokud nevadí, stáhnu si to pro vlastní potřebu...
J.Pol. atlasár, mykológ 13.1.2020 19:05
Parádní práce....pořád ti dlužím to uoško z Beskyd. 
Tori pokročilý, mykológ 13.1.2020 19:13
Díky. Předpokládám, že teď když jsem to dala online, se zanedlouho objeví další druh (třeba formicarum), který se mi tam hrozně nebude chtít dolepovat. Jinak jakákoli ouška jsou vítána, klidně i ta leporina - dost velké procento herbářových položek leporina bylo po revizi přeurčeno.
golgolik atlasár, mykológ 13.1.2020 19:58
vyzerá to super, výborná práca, dokedy si v múzeu v BA?
Tori pokročilý, mykológ 13.1.2020 21:10
10. jsem odjela, večer jsem musela bejt v práci. Ale zase se tam objevim časem.
° pokročilý, atlasár, mykológ 14.1.2020 00:21
Pekna praca - skus oslovit Rola dalo by sa to pridat ako clanok v zalozke Informacie a tam v sekcii Rady, návody, určovacie klúče ... ale na to je potrebne mat opravnenia a neviem kto okrem neho ich ma
oldo mykológ, hlavný moderátor, atlasár 14.1.2020 17:34
tak sa mi to tam podarilo vraziť.
informácie - články a informácie - Otidea ihličnatých lesov
ak by sa to nepáčilo , môžeme to prerobiť.
Tori pokročilý, mykológ 16.11.2021 22:08
Chybička se vloudila - sběr určený jako O. cantharella je po revizi rovněž Otidea propinquata. (Mezitím jsem cantharella viděla a i makroskopicky v exsikátu vypadá naprosto odlišně.)
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Čas a miesto:
13. 01. 2020, -
Popis:
Plodnice jsou v živém stavu v odstínech žluté, okrové, oranžové, (světle)hnědé. Nejsou zahrnuty druhy, u nichž se v KOH exudáty rozpouštějí na chromově/citronově žlutou (okruhy Otidea concinna a Otidea bufonia). Foto i rozměry v mrtvém stavu.
Makroskopicky odlišná je Otidea propinquata s nerozčísnutými plodnicemi a zřetelným třeněm, ostatní se odliší mikroskopicky. Podle délky výtrusů spadají do tří skupin: < 12 μ (nannfeldtii, tuomikoskii), 12-15 μ (brunneoparva, leporina, onotica) a > 16 μ (propinquata, cantharella). Může se lišit tvar výtrusů (vřetenovitě-elipsoidní u propinquata a cantharella), poměr délka:šířka výtrusů ("Q", onotica vs. leporina), barva subhymenia (onotica vs. leporina), tvar parafýz (výrazné výrůstky a větvení u brunneoparva a propinquata), chemické reakce exudátů na povrchových buňkách (žlutočervené až šedočervené fleky u leporina, u tuomikoskii naopak žloutnou buněčné stěny hlavně subhymenia a excipula), nebo struktura excipula (navíc vrstva t. angularis pod subhymeniem u nannfeldtii a někdy i leporina). Reakce exudátů v Melzeru je stejná u všech. Brunneoparva má stejný rozsah velikosti výtrusů jako leporina, tady zrovna vyšel sběr s výtrusy u spodní hranice rozsahu.
K rozšíření: Otidea onotica je v obou zemích nejběžnější druh, roste v listnatých i jehličnatých lesích, plodnice bez růžových odstínů jsou často považované za Otidea leporina (ze smrčiny), Otidea concinna (z dubiny), nebo Otidea alutacea. Otidea leporina je asi nejběžnější druh smrčin. Otidea tuomikoskii je druh známý z ČR teprve 12 let, vyskytuje se asi roztroušeně (anebo ho fotografové hub cíleně hledají). O. nannfeldtii je makroskopicky dost podobná jako leporina, můžou i růst 10-20 cm vedle sebe (totéž leporina-tuomikoskii). Otidea propinquata preferuje smrčiny na zásaditém podloží, takže bude dost vzácná. O. cantharella má jednu historickou lokalitu v okolí Starého Smokovce, v herbářích jsou sběry ze Skandinávie, kde roste víc. O. brunneoparva je nepublikovaný nález (ne můj), taky hlavně skandinávský druh.
Jméno O. cantharella se chybně používalo pro Otidea concinna, ale jde o velmi vzácný druh smrčin se žlutooranžově zbarvenými plodnicemi (jako liška/kuriatko Cantharellus cibarius - odtud jméno), ve Skandinávii se často vyskytuje spolu s Cudonia circinans.
Identifikácia:
Mikroskopovaním
Identifikoval Tori
Exsikát existuje
Ďalšie informácie:
ID: 735485; Zverejnené: 13. 01. 2020
