rýdzik rapavý
Lactarius scrobiculatus (Scop.) Fr.
|
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
peten atlasár, mykológ 5.6.2015 18:56
ještě že mám svého tiskového mluvičího 
vtipněji bych to nevystihl 
rufuss pokročilý 5.6.2015 20:21
pekny pohlad na lupene a ten popis sa mu tiez vydaril...ani sa nedivim, ze ho pisal tak dlho
Marián Krivuš pokročilý, atlasár, botanik, správca galérií 5.6.2015 20:47
pekne aj som si počítal
Balloo pokročilý 5.6.2015 20:55
no super, a co zdrazeli bity- ze si tak setril priestorom
peten atlasár, mykológ 5.6.2015 21:06
je to cca rok od doby, co jsem si kupoval od Jardy DSLR
včera jsem se prohrabával exterákem a hledal nějaké smlouvy a najednou na mě vyskočila složka Houby 2012. Neodolal jsem a trochu jsem ji prošel a vybral rýdzoška
Na Orlík jsem jezdil od dětství, mám na to krásné vzpomínky, ale posledních 8 let tam jezdím jen tak 2-3x do roka, minulou sezonu jen jednou, protože tam čím dál tím více kácí a mě to rve srdce 
IgorK atlasár 5.6.2015 23:01
ty si Pete normalny spisovatel(dopisovatel). neviem si predstavit ako by si zareagoval pri zlozitejsej vete.
peten atlasár, mykológ 5.6.2015 23:13
pokud jsem po jídle, tak mi to myslí a reagoval bych obsáhle. Pokud mám hlad, tak jen stroze. Ehm, jdu se nažrat
peten atlasár, mykológ 5.6.2015 23:16
však dobré, už jsem si vzal uzené maso, šunku a sýr, zajídám to chlebíkem a je mi dobře. Takže pokud se odebereš do chladničky, uděláš moc dobře. A teď doufám, že tam máš něco dobrého. Je nejvyšší čas na 3. malou večeři
vodal pokročilý 5.6.2015 22:07
Gratulujem Pete k prvonálezu a ku krásnemu a veľmi poučnému popisu. Myslel som si ,že si ho našiel teraz až ma trhlo, že tak skoro. No veď príroda si vie svoje zahrať, viď mňa min. roku prekvapili už 5.6. laktarius deliciosus, myslím , že si si to vtedy aj Ty všimol.
peten atlasár, mykológ 5.6.2015 22:25
Děkuji Vladko, najít tento druh nyní by byl malý zázrak, ale příroda dokáže mocné věci, o čem jsme se už jistě všichni několikrát přesvědčili.
Snažím si všímat rýdziků, neboť je to rod, který hlouběji studuji.
Popis jsem robil podle vlastního pozorování z dostatečného množství materiálu, ekologii dle toho, čeho jsem si všiml v lese a mikro dle měření výtrusů. Vše by se dalo ještě více a detailněji popsat, ale to by už snad nikdo ani nečetl. Takto nějak podobně si představuji +/- klasický atlasový popis
peten atlasár, mykológ 6.6.2015 13:22
Děkuji kamaráde, v tuto dobu jsem začal objevovat více rýdziků, nejen surovičkový a ty s oranžovým mlékem Tento mě úplně nadchl, protože jsem o něm zatím jen četl v literatuře a najednou jsem ho našel v lese. V ten den jsem fotil 6 druhů rýdziků, něco je ště přidám, ale ne všechny fotky vyšly. Nevadí, byly to základní druhy, tento asi "nejvzácnější"
babka Milka pokročilý 6.6.2015 22:23
Parádny kúsok. A veľmi zaujímavý popis k tomu .
peten atlasár, mykológ 6.6.2015 23:39
díky moc Milko, těší mě, že jsi to dočetla až do konce
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Kvalita:
Nejedlá huba
Čas a miesto:
13. 10. 2012, Orlík
Popis:
V této době jsem začal zjišťovat, že existuje i více druhů ryzců, nejen ti s oranžovým mlékem, které jsem "od plenek" dával do košíčku
Tato fotka je vlastně mým osobním prvonálezem tohoto druhu. Dále viz text níže:
Vcelku mohutný, nejedlý ryzce, který řadíme do podrodu Piperites, oddělení Piperites a pododdělení Scrobiculati.
Makroskopické znaky, které jsem u tohoto druhu pozoroval:
Klobouk je 50 – 250 mm široký, mírně vyklenutý, brzy vmáčklý a s podvinutým okrajem, jen u starých plodnic jsem podvinutý okraj nepozoroval. Barva je slámově žlutá až okrově žlutá, mladé plodnice jsou světlejší, střed plodnice je lysý, okraj plstnatý, mladé plodnice mají především na okraji klobouku výrazně vyvinutý trichoderm (to jsou ty chloupky ); typické jsou naznačené či uzavřené soustředné kruhy či skvrnky na povrchu klobouku, za sucha matný, za vlhka slizký a výrazně ďubkovaný.
Třeň je 30 – 100 mm dlouhý, 20 – 40 mm silný, válcovitý, žlutobílý, okrově či nahnědle ďubovaný, ojíněný a dutý. U mladších plodnic jsem uvnitř dutiny v lateromediálním směru (od strany ke středu) pozoroval vystouplé jakoby vatovité výrustky dužniny, v bazální třetině jimi byl třeň zcela vyplněn. U starých plodnic více méně chybí. Báze třeně je tmavší a vrchol, kde se připojuje třeň k lupenům, je světle či krémově bílý bez výrazného ďubkování.
Lupeny jsou nízké, husté, široce připojené, za mlada bílé, následně krémově bílé až světle žluté, v mládí roní průhledné kapičky, což je jeden ze základních charakteristických znaků pro tento druh.
Dužnina je homogenní, kompaktní a velice tuhá, bělavě krémová. Vůně je slabě ovocná, někdy až jemně citrónová, u zasychajících plodnic slabě citrónově medová, chuť výrazně palčivá, následně svíravá až hořká.
Mléko je hojné, velice palčivé, nejprve bílé a velice rychle žloutnoucí.
V závislosti na stavu plodnice jsem pozoroval určité nuance: mladé a středně staré plodnice, které byly v kondici, měly mléko sírově žluté a husté, ktežto starší plodnice a plodnice, jež byly poznamenány několikadenními dešti, neměly mléko tak výrazně žluté a konzistence byla vodnatější.
Reakce na KOH je ihned oranžová.
Výtrusný prach je světle okrový.
Mikroskopie: výtrusy jsou kulovité až vejčité - (6,9) 7,2 - 8,2 (8,5) x (5,5) 5,7 - 6,6 (6,8) µm. Q= 1,15 - 1,30; ornamentika je tvořena hřebeny, která jakoby celou sporu obemykají a vytváří jakousi circumsaepsierní nerovnoměrnou síť.
Tento druh jsem našel na dvou samostatných lokalitách (dohromady na čtyřech místech), jednou z nich je okolí Tábora (Kouzelňákov, lok. Jardy Malého), kde rostl na kyselém podloží na břehu lesního potůčku v mechu a mezi trávou z vrstvy humifikovaných smrkových jehlic. Jednalo se o kyselou smrčinu o stáří 80 – 100 let. Místy mladé smrky do 40 – ti let. V blízkosti byla i Betula pendula a Populus tremula.
Další 3 nálezy jsou z Orlíka, kam jezdím od dětství. Na dvou místech se jedná o acidický smíšený porost Pinus sylevestris, Picea abies a Fagus sylvatica [50,30,20] % + Pinus sylvestris a Vaccinium vitis-idaea a mechy lokálně, vrstva opadanky nepříliš mohutná; stáří lesa cca 80 – 100 let, přirozený biotop, podloží hlinitopísčité, místy písčité a podmáčené. Na posledním jsem jej našel pod Picea abies na silně podmáčené lokalitě, kde se vyskytuje Carex spp. a po 3/5 roku se zde drží voda. Tento druh, jak jsem jej nacházel já, má raději vlhčí a nepříliš osvětlená místa a je mykorhizně vázaný na Picea abies, ostatní dřeviny jsou pro něj pouze doplňkové; našel jsem jej pouze v nadmořských výškách od 480 m n. m a výše.. Najbližšia obec: Orlík. Typ lokality: Piceion excelsae. Substrát: sub Picea abies. Nadmorská výška: 490 - 520 m s.m.
Identifikácia:
Mikroskopovaním
Identifikoval Pete Nouzovský (Pete N.)
Exsikát existuje
Herbár: HBPN
Ďalšie informácie:
ID: 523436; Zverejnené: 05. 06. 2015
Zaradené:
Atlas húbLactarius et Lactifluus
