rýdzik Bertillonov
Lactifluus bertillonii (Neuhoff ex Z. Schaef.) Verbeken
|
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
peten atlasár, mykológ 16.10.2014 22:32
Navazuji na kamaráda a kolegu Michala Jamricha a také jednoho přidávám. Toto je 15. rýdzik, takže dotahuji své resty ze dní minulých 
Igor atlasár 16.10.2014 22:37
oxidácia a KOH? To mi musíš vysvetliť.
S KOH si viem predstaviť viac reakcií ale oxidácia to ie je. Jedine ak by to bol napr. hliník.
peten atlasár, mykológ 16.10.2014 22:39
ok, tak čo to je? dužnina se oxiduje KOH na určitou farbu, tak som to myslel. Lépe asi napsat reakcia s KOH, hej?
Igor atlasár 16.10.2014 22:42
jj reakcia s KOH. Čo sa tam deje neviem asi to bude nejaká hydrolýza. Ale konkrétna látka, ktorá sa potom farbí no ja neviem, čo to je. To by bolo treba vedieť a potom by sa dalo povedať, že aká reakcia tam prebieha. Podľa mňa nejaký polysacharid sa hydrolyzuje na nejaký iný alebo ja neviem. Môže tam byť aj kopa anorganických kovových solí, ktoré takto reagujú. Ale to už nie je hydrolýza.
peten atlasár, mykológ 16.10.2014 22:48
o ionty alk. kovů nepůjde, neboť to by pak záleželo třeba na podloží, kde druh roste a když by tam rostl i piperatus, tak by se dužnina taky barvila - tak si to představuji já.
S tím polysacharidem ši peptidem budeš mít asi pravdu, zkrátka obsahuje nějakou substanci, která se pomocí KOH zbarví do oranžova.
Igor atlasár 17.10.2014 16:07
Alkalické iste nie. Tie nemajú dovod reagovať s KOH. Jedine zmena reakcie roztoku by mohla mať vplyv na komplexné soli. Otázka je či komplexné soli možu byt v hubách. Netuším.
peten atlasár, mykológ 17.10.2014 17:31
ano, to je pravda, napíšu Honzovi Borovičkovi a on mi to jistě rád vysvětlí a budeme zase o něco moudřejší 
peten atlasár, mykológ 17.10.2014 22:23
Nemáš zač kamaráde, doufám, že to bude co nejdříve.
peten atlasár, mykológ 16.10.2014 22:48
Díky Miško, konečně jsem se dočkal, až upravím, přidám i 2 fešáky z čisté smrčiny z jižních Čech
peten atlasár, mykológ 16.10.2014 22:53
Díky Stepho, ale fotil se blbě, pazdrát jeden bílej 
babka Milka pokročilý 17.10.2014 08:21
Zaujímavé a pre mňa neznáme rýdziky. A parádny popis, Peťuľo .
vlado(ZV) mykológ, moderátor, atlasár 17.10.2014 21:04
No, rýdziky sú pekné a zaujímavé huby...
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Kvalita:
Nejedlá huba
Čas a miesto:
20. 09. 2014, Kamenice env.
Popis:
Ekologie nálezu viz OBR 493160 jen s tím rozdílem, že rostl pod lípou, habrem a břízou.
Reakce na KOH viz foto levé plodnice. Míra reakce přímo úměrně koreluje s vystavenou expozicí KOH na dužnině. Tzn. sytost barvy je přímo úměrná délce chemické reakce až do jistého mezního bodu. V této fázi již nedochází k další barevné reakci, exponovaná dužnina je plně nasycena KOH a tato dužnina se zbarví sytě oranžově.
Něco osvěty, co se tohoto druhu týče. Zapomeňte na biotop, ten nehraje až tak striktní roli, může vyrůst v Carpinionech, Tilio-Acerionech, Piceionech, Fagionech, Querci-abieta piceosa aj. Při determinaci je třeba sledovat makroskopické znaky, tudíž tento druh lze určit makroskopicky ať vyrostl kdekoli. Preferuje vápenaté a neutrální podloží.
Možnost záměny vnímám především s L. piperatus, L. vellereus a Lactifluus glaucescens.
L. piperatus vyloučíme především habituelně, jelikož má z výše uvedených druhů nejhustěji uspořádané lupeny, dále má vytvořenou vrstvu trichodermu na povrchu klobouku, dužnina je na řezu nejprve neměnná a následně se vzduchem oxiduje do okrových až žluto-okrových tónů, má kořeněnou vůni a mléko bílé, chuti peprné a s KOH nereaguje.
L. vellereus je habituelně více podobný, in situ je lzde jednoduše zaměnit, jelikož mívá také krátký třeň, podobný povrch klobouku, uspořádání lupenů aj, avšak i zde se dají vysledovat makro a senzorické znaky, dle kterých je bezpečně rozlišíme: zde bych se zaměřil na chuť mléka, L. vellereus má mléko nejprve mírné, následně nahořklé, kdežto Lactifluus bertillonii má mléko palčivé, reakce na KOH je u L. vellereus negativní.
Nyní se zaměřme na rozlišení L. bertilloni vs. Lactifluus glaucescens:
Tyto dva druhy jsou si in situ též velice podobní. Lactifluus glaucescens jsem zatím nikdy nenašel, takže musím zveřejnit to, co píší autority: povrch klobouku je hladší než u Lactifluus bertillonii, reakce na KOH je prakticky stejná, u Lactifluus bertillonii je průběh rychlejší; nejdůležitěším makroznakem je oxidace mléka vzduchem: u Lactifluus bertillonii se mléko vzduchem neoxiduje, u Lactifluus glaucescens dochází k pozvolné oxidaci na šedozelenou či zelenošedou barvu. Chuť mléka mají oba palčivé; tvrdí se, že Lactifluus bertillonii má mléko palčivější. Toto lze bezpečně pozorovat pouze tehdy, pokud máme plodnice vedle sebe a pokud není např. po dešti nebo není výraznější sucho, pak se rozdíly stírají (pozn. autora).
. Najbližšia obec: Kamenice. Typ lokality: Tilio-Acerion. Substrát: sub Tilia cordata et Carpinus betulus apud Betula pendula. Nadmorská výška: 350 - 370 m s.m.
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Pete Nouzovský (Pete N.) rev. Jan Herčík (Hercuus)
Exsikát existuje
Herbár: HBPN
Ďalšie informácie:
ID: 493211; Zverejnené: 16. 10. 2014
Zaradené:
Atlas húbLactarius et Lactifluus
