Kdy na houby?

milouš 24.10.2010 22:46
Zaměstnaní lidé ve městech mohou na houby pouze v sobotu a v neděli (pokud nemají auto).Vyzkoušel jsem dvě metody předpovědi výskytu hub:
1)metoda teplotních sum
2)fytoindikátory
Dále je nutné rozlišovat dvě skupiny:
A)jarní houby-mají dostatek vláhy ze sněhu,rozhodující jsou teploty
B)ostatní houby (májovky a žampiony sněhobílé patří do skupiny A.
Metodu teplotních sum použil pan Celsius při prezentaci svého teploměru.Spočívá ve sčítání průměrných denních teplot od "startovní" teploty.Za ni se považuje dosažení teploty 1,5 C v půdě.Klidně můžeme začít sčítat od průměrné teploty 5 C,pro naši potřebu to úplně stačí.Stanovit průměrnou denní teploty vzduchu na vlastním teploměru je nepohodlné a proto nám vyhoví hodnota sdělovaná v televizní předpovědi,teletextu či na internetu.
Pro každou lokalitu i druh musím počítat teplotní sumu zvlášť.Např. kačenky rostoucí pod hlohy a trnkami rostou při sumách okolo 100-120 C,na jiné lokalitě vzdálené asi 300m pod jasany na kraji lesa potřebují 200-300 C.
Já jsem to praktikoval tak že jsem zapisoval do týdenního kalendáře průměrné teploty z rádia pro Prahu a v pátek jsem udělal součet.I při výrazně jiném průběhu počasí jsem poznal jestli tuto sobotu mohu vyrazit.Pro jarní houby napíšu fytoindikátory i teplotní sumy podle druhů.Připomínám ještě to že použitelné výsledky lze získat asi po 2-3 letech a ještě doporučuji zapisovat si vše doma do sešitu - "papírová paměť" je spolehlivá.
1)Penízovka smrková - Strobilurus esculentus.
Prodlužující se pupeny na břízách. Asi 50-80 Cdnů
2)Kačenka česká - Verpa bohemica
Květ "zlatého deště",pupeny kaštanů se začínají Asi 100-250 Cdnů
nalévat,konec "prášení" jehněd lísky a břízy konec 400
3)Ucháče obrovské - Neogyromitra gigas Asi 400 až 500 Cdnů
Opadání květů trnek,začátek rozvíjení listů buků
4)Šťavnatka březnovka - Hygrophorus marzuolus Asi 350 až 500 Cdnů
Ojediněle při nalévání pupenů borůvky,maximum při
jejich "zezelenání",konec plné olistnění borůvek
5)Májovka - Calocybe gambosa Asi 300 až 800 Cdnů
Kvetení jabloní.Ochlazení a následné oteplení vyvolá
další vlnu.Na zvláštních lokalitách (okraje smrkového lesa) až do konce
srpna.
6)Smrže - Morchela (sum) Asi 400 až 600Cdnů
Začínají s rozkvětem kaštanů,končí s příletem rorýsů (uváděl ing.Kunc)
Dost pravidelně se vyskytují pouze smrže polovolné M.semilibera.
Vyžadují kromě srážek i přibližně stejné teploty ve dne i v noci,
pak je rekordní růst.
7)Žampiony sněhobílé - Agaricus chionodermus Asi 450 až 600 Cdnů
Kalendářně okolo sv.Jiří,plné květní pupeny na třešních.
Doporučuji si vyhledat vhodný rostlinný indikátor,který mohu sledovat denně a který mi nikdo nezničí.Teplotní sumy nejsou moc citlivé na drobné chyby zvláště pokud postačí přesnost jednoho týdne.Profesionálové si stanovují startovní teploty přesněji vlastním měřením.
Nerozváděl jsem taky jednotlivé fenologické fáze -zimní klid,nalévání pupenů,jejich otevírání,kvetění atd.Podrobnosti najdete v literatuře a na internetu.
Jako velmi dobrý zdroj informací mohou sloužit včelaři,zvláště pokud si vedou zápisky.
Nevím,jestli jsem udělal vhodný krok,obávám se možného zneužití od
"chitrích" darebáčků -po česky sběři- ale zneužít se dá i nůž na krájení
chleba.Proto apeluji na nepsaná houbařská pravidla a stavovskou čest.
Asi by nebylo dobré aby pracně a dlouhodobě získávané poznatky upadly v zapomnění.Vidím zde velké pole neorané pro amatérské pracovníky.
Omlouvám se za zpoždění,zlobil mně počítač.

Jarott atlasár 25.10.2010 01:08
"papírová paměť" je spolehlivá. Ja si nosim zapisnik a zapisujem,pane Chladku.

milustek pokročilý, atlasár 25.10.2010 20:16
dakujeme za zaujimavy prispevok.. bude ma to inspirovat v novej sezone k pozorovaniu takychto navaznosti

rudolf2 pokročilý 25.10.2010 21:52
Určite inšpiratívny príspevok, podľa mňa, tie rastlinné indikátory budú podstatne spoľahlivejšie, ako sumáre denných teplôt.
P.s.: spolupráca zo včelármi je iste zaujímavá. Ja to ešte doplním, u mykoríznych húb, asi pomôžu záhradkári: intuitívne myslím, že ich rast súvisí z miazgou.

milouš 26.10.2010 16:51
Fytoindikátory (sledované)nejsou vždy na lokalitě hub.Kaštan uvnitř bloku domů mi "sloužil" asi 15 roků než ho skáceli.Teplotní sumy jsou dobré pro jarní houby,každý si musí sám stanovit hodnoty pro svoje lokality.Kdysi jsme s kolegy z práce soutěžili kdo první přinese kačenku nebo březnovku.Ale jen do té doby než jsme poznali "chitri experty" kteří vyrazili s lyžařskými hůlkami na lokality.Proto zdůrazňuji houbařskou etiku.Pro jistotu si ověřte teplotní sumy a kvetení lísky u nějakého včelaře,dost si zapisují do kalendářů.
Pro mykorhizní houby jsou fytoindikátory přesnější.U mykorizy podle posledních poznatků může podhoubí přenášet (ve zdravém lese) "žádané" látky mezi skupinami stromů (mlází,kmenovina,paseka).

milouš 26.10.2010 17:03
Ještě mne napadla souvislost mezi výskytem smržů a chorob vinné révy,tam mi to ústně tvrdili vinaři z Moravy (okolí Břeclavi).