Úvodná stránka » Atlas húb » Atlas húb - Zoznam »

peniazočka smreková

Strobilurus esculentus (Wulfen) Singer
penízovka smrková

Jedlá huba
Výskyt: II. - V.

Klobúk/Plodnica:

0,5–4 cm široký, nízce vyklenutý, záhy ploše rozložený, někdy s hrbolem, tence masitý, našedle okrový, okrově hnědý až tmavě hnědý, ale i bílý, hladký, lysý. Za vlhka prosvítavě rýhovaný a slizký.

Plodná časť:

Lupeny u třeně vykrojeně připojené, dosti husté a široké, bělavé nebo našedlé.

Hlúbik:

2-10 cm dlouhý, 0,1-0,25 cm tlustý, okrově žlutý až šedohnědý, k vrcholu bělavý, k bázi přechází do okrové až červenavě okrové barvy, válcovitý, hladký, lysý, s dolní částí prodlouženou vyrůstající ze šišky a odstále chlupatou. Délka závisí na hloubce ponoření šišky v zemi.

Dužina:

tenká, bělavá, slabé houbové vůně, mírné chuti.

Výtrusný prach:

bílý, výtrusy široce elipsoidní, bezbarvé, neamyloidní, velikosti 4-7 x 2,5-4 µm.

Výskyt:

hojně v přirozených smrčinách, smrkových monokulturách v rovině i pahorkatině na nevápenatých půdách a to na spadaných smrkových šiškách, většinou ve větším počtu z jedné šišky. Můžeme ji též nalézti i na podzim. Upřednostňuje šišky ponořené těsně pod zemí.

Význam:

Rozkládá smrkové šišky a délka třeně se řídí podle toho, jak hluboko je ponořená šiška v zemi.

Poznámka / Zaujímavosti:

Možné záměny: peniazočka húževnatá (Strobilurus stephanocystis) lišící se mikroskopicky a to široce zaoblenými cystidami a růstem ze šišek borovic, je také jedlá.

Základní znaky rodu Strobilurus – penízovka: Taxonomie: Čeleď Physalacriaceae, řád Agaricales, podtřída Agaricomycetidae, třída Agaricomycetes, oddělení Basidiomycota, říše Fungi. Plodnice je drobná, kloboukatá houba. Klobouk je zbarvený většinou hnědě, jeho pokožka hymeniformní, což znamená, že povrch je složený z vrstvy palisádovitě uspořádaných, většinou kyjovitých buněk – což je velmi důležitý rodový znak.. Lupeny jsou bílé až krémové, Třeň je lysý. Výtrusný prach je bílý až světle krémový. Výskyt na tlejících šiškách jehličnanů které jsou zapadlé pod povrchem půdy. Nejsou shopny po vysušení se oživovat.

Literatura : Internetové stránky 2004.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 267.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 424, 425, 782.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 194.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 193.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 204.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 110.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 132.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 42.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 178.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 89.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 194.

Vedecké zaradenie:

Fungi > Basidiomycota > Agaricomycotina > Agaricomycetes > Agaricomycetidae > Agaricales > Physalacriaceae > Strobilurus

Synonymum:

Agaricus esculentus Wulfen, in Jacquin, Miscell. austriac. 2: tab. 14 (1781)
Agaricus esculentus Wulfen, in Jacquin, Miscell. austriac. 2: tab. 14 (1781) var. esculentus
Collybia esculenta (Wulfen) P. Kumm., Führ. Pilzk. (Zwickau): 115 (1871)
Collybia esculenta (Wulfen) P. Kumm., Führ. Pilzk. (Zwickau): 115 (1871) var. esculenta

Marasmius conigenus subsp. esculentus (Wulfen) J. Favre, Schweiz. Z. Pilzk. 17: 178 (1939)
Marasmius esculentus (Wulfen) P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 48: 103 (1889)
Marasmius esculentus (Wulfen) P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 48: 103 (1889) var. esculentus
Marasmius tenacellus subsp. esculentus (Wulfen) Konrad & Maubl., Encyclop. Mycol. 14: 296 (1949) [1948]
Pseudohiatula conigena var. esculenta (Wulfen) M.M. Moser, in Gams, Kl. Krypt.-Fl., Edn 2 (Stuttgart) 2b: 89 (1955)
Pseudohiatula esculenta (Wulfen) Singer, Lilloa 22: 320 (1951) [1949]
Strobilurus esculentus var. griseus Métrod