História popisu - Leucoagaricus sericifer

bedlica hodvábitá

Leucoagaricus sericifer (Locq.) Vellinga
bedla hedvábitá

Vzácna huba
Výskyt: VIII. - X.

Klobúk/Plodnica:

10 - 40 mm široký, nejprve střaptý, následně jemně vločkatý, ve stáří lysý, bělavý, na středu jemně nažloutlý až slabě nahnědlý.

Plodná časť:

bílé, poměrně husté, odsedlé.

Hlúbik:

30 - 120 x 2 - 4 mm, bílý, lysý, s úzkým prstenem, neměl by být pomíjivý, je vždy v první 1/3 třeně. U připojení lupenů někdy s pleťovým odstínem, na bázi někdy jemně zduřelý nebo rozšířený.

Dužina:

Bílá, křehká, vláknitě se třepící, bez zvláštní vůně a chuti. Při zasychání je slabě cítit myšinou. Exsikáty při schnutí postupně hnědnou. Na omak plodnice též zahnědávají.

Výtrusný prach:

Bílý.

Mikroznaky:

Spory: (5,6) 6,2 - 10,0 (10,6) x 3,0 - 5 (5,2) µm velké, citrónovitě oválné, mandlovité a fusiformní (fusiform-ovoid-amygdaliform). Cheilocystidia 80 - 90 µm, lahvicovitá, vrchol uťatě paličkovitý, může, ale i nemusí mít malé nahnědlé krystaly na svém vrcholu (ne každá tyto krystalky obsahuje). Basidie tetrasporické - forma sericifer. Přezky chybí.
Forma serricatellus, dříve považovaná za legitimní formu, jako taková se liší pouze bisporickými nebo vzácně monosporickými basidiemi.

Výskyt:

Roste poměrně vzácně v humózních půdách listnatých lesů bohatých na dusík, zejména pod buky v nejrůznějších bylinných porostech (kopřiva, netykavka aj.), často v oblastech teplejších a na vápník bohatých; dále může růst i mimo les v parcích, sadech, zahradách, na navážkách, výsypkách apod.

Význam:

Nejedlá

Podobné druhy:

Leucoagaricus serenus, Leucoagaricus crystallifer, Leucoagaricus medioflavoides

Poznámka / Zaujímavosti:

Tento druh je nápadný dlouhým tenkým třeněm a křídově bílou barvou. Do jisté míry může být i přehlížený.