bedlica hodvábitá
Leucoagaricus sericifer (Locq.) Vellinga
bedla hedvábitá
Vzácna huba
Výskyt: VIII. - X.
Klobúk/Plodnica:
10 - 40 mm široký, nejprve střaptý, následně jemně vločkatý, ve stáří lysý, bělavý, na středu jemně nažloutlý až slabě nahnědlý.
Plodná časť:
bílé, poměrně husté, odsedlé.
Hlúbik:
30 - 120 x 2 - 4 mm, bílý, lysý, s úzkým prstenem, neměl by být pomíjivý, je vždy v první 1/3 třeně. U připojení lupenů někdy s pleťovým odstínem, na bázi někdy jemně zduřelý nebo rozšířený.
Dužina:
Bílá, křehká, vláknitě se třepící, bez zvláštní vůně a chuti. Při zasychání je slabě cítit myšinou. Exsikáty při schnutí postupně hnědnou. Na omak plodnice též zahnědávají.
Výtrusný prach:
Bílý.
Mikroznaky:
Spory: (5,6) 6,2 - 10,0 (10,6) x 3,0 - 5 (5,2) µm velké, citrónovitě oválné, mandlovité a fusiformní (fusiform-ovoid-amygdaliform). Cheilocystidia 80 - 90 µm, lahvicovitá, vrchol uťatě paličkovitý, může, ale i nemusí mít malé nahnědlé krystaly na svém vrcholu (ne každá tyto krystalky obsahuje). Basidie tetrasporické - forma sericifer. Přezky chybí.
Forma serricatellus, dříve považovaná za legitimní formu, jako taková se liší pouze bisporickými nebo vzácně monosporickými basidiemi.
Výskyt:
Roste poměrně vzácně v humózních půdách listnatých lesů bohatých na dusík, zejména pod buky v nejrůznějších bylinných porostech (kopřiva, netykavka aj.), často v oblastech teplejších a na vápník bohatých; dále může růst i mimo les v parcích, sadech, zahradách, na navážkách, výsypkách apod.
Význam:
Nejedlá
Podobné druhy:
Leucoagaricus serenus, Leucoagaricus crystallifer, Leucoagaricus medioflavoides
Poznámka / Zaujímavosti:
Tento druh je nápadný dlouhým tenkým třeněm a křídově bílou barvou. Do jisté míry může být i přehlížený.
Identifikovateľnosť::
Huba je identifikovateľná len podľa mikroskopických znakov (je nutné mikroskopovanie).
Vedecké zaradenie:
Fungi > Basidiomycota > Agaricomycotina > Agaricomycetes > Agaricomycetidae > Agaricales > Agaricaceae > Leucoagaricus
Synonymum:
Lepiota cristata var. sericea Cool, Medded. Nedl. Mycol. Ver. 12: 23 (1922)
Lepiota sericata Kühner & Romagn., Fl. Analyt. Champ. Supér. (Paris): 405 (1953)
Lepiota sericatella Malençon, in Malençon & Bertault, Fl. franç., Edn 3 (Paris) 1: 152 (1970)
Lepiota sericea (Cool) Huijsman, Medded. Nedl. Mycol. Ver. 28: 46 (1943)
Lepiota sericifera (Locq.) Locq., Friesia 5(3-5): 294 (1956)
Leucoagaricus sericatellus (Malençon) Bon, Docums Mycol. 9(no. 35): 40 (1979)
Leucoagaricus sericeus (Cool) Bon & Boiffard, Docums Mycol. 9(no. 35): 40 (1979)
Leucoagaricus sericifer f. sericatellus (Malençon) Vellinga, Persoonia 17(3): 479 (2000)
Leucoagaricus sericifer (Locq.) Vellinga, Persoonia 17(3): 477 (2000) f. sericifer
Pseudobaeospora sericatella (Malençon) M.M. Moser, Guida alla Determinazione dei Funghi, 1° Polyporales, Boletales, Agaricales, Russulales. Edn 2 (Trento): 260 (1986)
Pseudobaeospora sericifera Locq., Bull. trimest. Soc. mycol. Fr. 68: 169 (1952)
Sericeomyces sericatellus (Malençon) Bon, Bull. trimest. Soc. mycol. Fr. 96(2): 172 (1980)
Sericeomyces sericatus (Kühner & Romagn.) Heinem., Bull. Jard. Bot. natn. Belg. 48(3-4): 404 (1978)
Sericeomyces sericatus var. sericatellus (Malençon) Heinem., Bull. Jard. Bot. natn. Belg. 48(3-4): 404 (1978)
Sericeomyces sericatus (Kühner & Romagn.) Heinem., Bull. Jard. Bot. natn. Belg. 48(3-4): 404 (1978) var. sericatus
Sericeomyces sericeus (Cool) Contu, Cryptog. Mycol. 12(1): 6 (1991)
Sericeomyces sericifer (Locq.) Døssing, in Knudsen & Hansen, Nordic Jl Bot. 11(4): 481 (1991)
Autor popisu:
Ing. Pete Nouzovský, 13. 09. 2017
Fotografie z galérií užívateľov ({{countOfImagesTotal}})
Aktuálne nemáme žiadne fotografie tohoto druhu.
Neexistujú ďalšie fotografie
Leucoagaricus sericiferIng. Pete Nouzovský
mikroskop., exsikát
Ext. zdroje
Položka je prelinkovaná na Index Fungorum