plávka lúčovitá
Russula amoenolens Romagn.
holubinka hřebílkatá
Nejedlá huba
Výskyt: VI. - X.
Klobúk/Plodnica:
Plodnice malé, spíše křehké.
Klobouk má 35 – 60 (-80) mm v průměru, je spíše křehký, nejprve kulovitý až polokulovitý, pak rozložený, obvykle uprostřed výrazně prohloubený až trychtýřovitý, s okrajem ostrým, často laločnatým, dlouze uzlinatě svraštělým. Pokožka je načernale hnědá, tmavě sépiová, ve středu s olivovým nádechem, na okraji světlejší, vzácně až bílá, celkově barevně jednotná, za vlka lesklá, maximálně do poloviny poloměru klobouku slupitelná.
Plodná časť:
Lupeny jsou 4 - 6 mm široké, dosti husté, tenké, ostré, větvené a žilkovaně spojované, světle smetanové nebo našedlé, někdy s hnědými skvrnkami, u třeně téměř volné.
Hlúbik:
Třeň 30-45 mm dlouhý a 9-15 mm tlustý, plný, pak se 2-3 dutinkami, s pevnou lesklou bílou či šedohnědou kůrou, na bázi je až okrovou.
Dužina:
Dužnina více či méně pevná, pak křehká, bílá, později nahnědlá nebo nažloutlá. Vůně výrazná, jako ryzec syrovinka, topinambury, s příměsí spermatickou či vůní (pachem) sýru camembert. Chuť dosti palčivá. Silně reaguje na guajakovou tinkturu.
Výtrusný prach:
Výtrusný prach je světle krémový.
Výskyt:
Roste v listnatých nebo borových lesích, především na jejich okrajích, na těžších půdách.
Význam:
Nejedlá, nepříliš hojná.
Poznámka / Zaujímavosti:
Holubince hřebílkaté se podobají následující druhy z podsekce Pectinatinae: H. hřebenitá (Russula pectinata) má žlutější (až okrovou) pokožku klobouku, částečně ovocný pach, báze třeně je načervenalá. H. hřebínkatá (Russula pectinatoides) má šedožlutavý až umrově hnědý klobouk, chuť dužniny je téměř mírná, voní jako guma či pestřec nebo slabě ovocně, výtrusný prach je tmavší. H. pružná (Russula farinipes) má velmi pružné plodnice, bledě oranžový klobouk, vůně je slabá, spíše ovocná. H. pruhovaná (R. livescens) světle až sytě žlutý klobouk, mladé plodnice mají na okraji klobouku žlutá vlákna, dužnina je nepalčivá (chuť je nicméně nepříjemná), vůně slabě ovocná, báze třeně je žlutavá, roste na okrajích cest a v alejích. H. sesterská (Russula sororia) má především větší plodnice, dužnina je velmi palčivá a rezavějící, pach je spermatický, roste na okrajích cest na jílovitých půdách.
Identifikovateľnosť::
Huba je identifikovateľná podľa makroskopických znakov (nie je nutné mikroskopovanie).
Vedecké zaradenie:
Fungi > Basidiomycota > Agaricomycotina > Agaricomycetes > Incertae sedis > Russulales > Russulaceae > Russula
Synonymum:
Russula pectinata ss. auct., Russula sororia ss. J. Schf.
Autor popisu:
Hlavná úprava: Libor Pekař (11. 06. 2010)
Zmeny vykonali: Slavo Židek (23. 07. 2018), Paľo ° (30. 12. 2011), Mgr. Roland Baranovič (17. 01. 2002)
Fotografie z galérií užívateľov ({{countOfImagesTotal}})
Aktuálne nemáme žiadne fotografie tohoto druhu.
Neexistujú ďalšie fotografie
Russula amoenolensPavol Kešeľák
mikroskop., exsikát
Russula amoenolensJiří Polčák
Russula amoenolensIveta Vašičková
exsikát
Russula amoenolensIveta Vašičková
exsikát
Ext. zdroje
Položka je prelinkovaná na Index Fungorum
Pilze, Pilze, Pilze
tri formy R_amoenolens