Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
Pete sú veľmi krásne
Reagovať na správu
Tak tie sú krásne,parádne foto,gratulujem
Reagovať na správu
Peto prezrad, co ten Jarda este nema.Myslim nalezy z hub.
Reagovať na správu
Ahoj Paľko, tažko povedat. Jarda by říkal, že nemá nafoceno téměř nic a že mu spousty druhlů chybí, což je pravda, ale on je věčně nespokojený . Kdybych měl nafocené vše to, co má on, tak bych byl velkej pán .
Jarda má hodně lokalit, kde mu roste kde co. Na některé mě vzal, o jiných mi jen říkal, ale když si povídáme o houbách, tak shledávám, že toho má vskutku hodně. Navíc má přátelskou povahu a rovnou chrbticu, nevyzrazuje lokality a váží si jak hub na nich, tak lidí, kteří jej na ně pozvou a nevyužívá jejich náklonosti, nesměňuje lokality... takže má nafoceno spousty dalších zajímavých hub, na které zatím nemá svá místečka, nebo které u nás nerostou a má je od přátel ze Slovenska či Španělska.
Stručně a jasně: Jarda má nafoceno hodně druhů, nevím kolik, zde nemá rozhodně všechno, na naturfotu nebo fotonetu také ne. Hodně z toho má díky své píli v lese, tisícovkám našlapaných kilometrů, vnímání biotopu a štěstí a dalších spousty hub má nafoceno díky kamarádům a přátelům z té naší mykokomunity, kteří ho rádi pozvou.
Vím o nějakých druzích, které Jarda nemá a rád by si je nafotil. Např. nemá Ganoderma carnosum, kterou mu mohu v příští sezoně mile rád poskytnout já
Reagovať na správu
Tak to každopádně, poznal jsem dost lidí z naší branže a Jarda patří mezi ty, kterých si skutečně a upřímně vážím. Je to velice dobrý kamarád a přítel, nic mu není zatěžko, poradí, pomůže, vyslechne a jedná bez vedlejších úmyslů, čehož si vážím o to více...
Reagovať na správu
riadna hustota...pekne
Reagovať na správu
Z popisu o tejto hube viem takmer všetko.
Reagovať na správu
Krásne a popis úžasný.
Reagovať na správu
nádhera,len kde vziať lipy
Reagovať na správu
díky Miky, lípy by byly, ale také nemám biotopy, kde by byly padlé lípy, kreténi hned všechno vytěží a nic nenechají ležet. I ty buky mi už stáhli a mám po hlívě
Reagovať na správu
Rakže fotka parádní a popis taky. Jen bych si k tomu dovolil jeden komentář a jednu otázku. Takže nejdřív ta otázka. Na jakých stromech se dá ještě nalézt když tam píšeš, že nejčastěji na lípě, z čehož usuzuju, že se vyskytuje i na nějakých jiných?
A teď ta poznámka. S těmi vlhčími stanovišti si nejsem uplně moc jistý. Já mám jedinou lokalitu, kde roste roztroušeně na více kmenech, ale je to lokalita v kopci, nijak významně vlhká. Je pravda, že kousek od jednoho toho kmenu je menší pramen, ale ten je větší část roku vyschnutý. A další kmeny jsou docela vzdálené (cca 100 metrů, další i přes 500 metrů) a vůbec se o tom nedá mluvit jako o vlhčím místě. Takže myslím, že vlhké místo určitě nebude podmínkou.
Reagovať na správu
Ahoj Romane, to sis tedy dovolil docela dost Jsem rád, že to aspoň někdo čte, popisy zaberou neskutečně práce a já to tady nechci ojebávat jako tací, co sem narvou kupu nekvalitních fotek, zařadí je do hlavní sekce, odsunou tím jiné zajímavé fotky a nálezy a poserte se ze mě všichni...
Ať nejsem OT, další dřeviny na kterých byla nalezena a co je známo mě jsou: Acer sp., Fraxinus sp.,Populus sp. a Tilia sp.
Co se stanoviště týče, uvědom si, v jakém období fruktifikuje. Dejme tomu, že lužní les je schopný si po celý rok udržet vyšší vlhkost než stanoviště, které jsi popsal Ty. Pokud bys měřil v jednotlivých měsících resp. dekádách vzdušnou vlhkost na své lokalitě, v době fruktifikace této houby by byla s nejvyšší pravděpodobností tato vlhkost na stanovišti nejvyšší. I proto můžeme říci, že i toto místo je vlhké, ale pouze v určitém né v celkovém čase. A tato vlhkost stačí k tomu, aby tam houby rostly. Takže bych řekl, že v konkrétním čase se jedná o místo s vyšším loklálním RH a tudíž tato vlhkost je podmínkou pro fruktifikaci houby.
Reagovať na správu
Je mi jasné, že popisy zaberou dost času, sám jsem jich už pár obsáhlých napsal. Neříkám, že čtu uplně všechny, ale když je čas, tak ano. Některé jsou teda víceméně opsané z atlasu, což mi nic nového nepřinese, ale spousta z nich je tu kvalitních a mezi ně patří i ty tvoje.
Dík za odpověď ohledně těch dřevin. Jak vidět, spektrum hostitelů je docela široké. Nevím proč jsem to dosud pokládal za "lipový endemit"
A co se týká té vlhkosti. Já tu mám letošní fotky z 13.10. a podle vzhledu plodnic tam určitě některé z nich byly ještě o týden dva dřív. A to ještě nebylo uplně vlhké období. Lužní les to není ani zdaleka, jsou to spíš takové menší remízky mezi loukami na svahu. Předloni jsem je tam našel na jediném kmeni (s mechem), letos toho 13.10. přibyl další (naprosto bez mechu, ale docela obrostený holwayou)¨a o týden později pak ještě další, taky bez mechu. Takže lepší vlhkostní podmínky v mechu na těch dvou kmenech to moc neovlivnily. Já když se podívám jak na anamorfu, tak na teleomorfu, tak mi to prostě evokuje takové ty různé houbové potvůrky rostoucí za vysoké vlhkosti, ale tady bych si tím po mýchn zkušenostech nebyl uplně jistý. Minimálně bych řekl, že to neplatí stoprocentně
Reagovať na správu
Určitě to neplatí stoprocentně. Houby si často dělají co chtějí. Já mám zkušenosti z vlhčích míst, z údolních kotlin, kde se třeba drží mlhy, popř. z míst, kde není kmen holý, ale třeba je zapadaný listím. Mech taky nebude přímo ovlivňovat růst hub, jen si myslím, že může zlepšovat jejich fruktifikační schopnost. A dále jak jsem již psal. Vlhkost lze brát různě, v době, kdy nalezneš tyto houby by měla být na stanovišti vyšší vzdušná vlhkost než v čase, kdy tam neroste. Vem si, kdy tato houba roste - na podzim a na přechodu zimy do jara a to bývá na většině lokalit saldo průměrné vlhkosti vyšší než třeba v létě, kdy je možné zaznamenat spíše výkyvy podmíněné krátkodobými lokálně klimatickými změnami.
Reagovať na správu
Ja mám výskyt na Salix caprea - vŕba rakytová a výskyt na vlhkejších miestach môžem potvrdiť. Mám nález aj z južne orientovaného suchého kopca, ale rástli tam len tri biedne plodničky, na vlhkých miestach rastú aj po tisíckach. Ďakujem za zaujímavý popis aj dobré diskusné príspevky.
Reagovať na správu
ďakujem pekně Jožko, Salix caprea to je pro mne novinka, ještě jsem někde četl o výskytu na Juglans nigra, ale nemohu to dohledat... Ještě to nějak zpracuji, chváli počkám, zda-li se někdo další nepřidá s nálezem z další dřeviny a upravím to v popise.
Reagovať na správu
výborné foto a ten popis, no klobúk dolu kamaráde
Reagovať na správu
Jurisko, kamaráde, děkuji moc, popis mi sebral kus mého života, jsem rád, že Tě zaujal
Reagovať na správu
krása i super popis
Reagovať na správu
supeer
jeee , vy sa ale napisete...
Reagovať na správu
Ivet, děkuji Ti. Je málo informací i této houbě v nějaké ucelené podobě. Snažil jsem se udělat ucelený popis, který by mohl být prospěšný jak pro nás amatéry, tak třeba i pro mykology. Vážím si Romanových a Jožkových poznatků, které sem napsali, takto je to o něčem a je to další přínos pro nás, které to zajímá.
V pc mám svůj osobní atlas hub, který jsem za 2 roky focení naplnil 486 položkami, dobrá třetina je už takto popsaná. Popisy jsou časově hodně náročné a to při mém pracovním i rodinném úvazku není v mých silách, abych sthl vše tak, jak bych chtěl. Přes 90% se jedná o houby kloboukaté. Příští rok bych se chtěl dostat k číslu 600.
Reagovať na správu
Krásne foto aj huba je zaujímavá
Reagovať na správu
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Ing. Pete Nouzovský
Kvalita:
Vzácna huba
Čas a miesto:
17. 11. 2013, Mělnicko - lokalita Jardy Malého
Popis:
U tohoto druhu jsem si dovolil připravit vcelku ucelený pohled a popis.
Jedná se o poměrně malý saprotrofický askomycet, který vyrůstá především na podzim od října a přes slabší zimu až do časného jara (březen) z kůry mrtvých listnatých stromů, především lip (Tilia sp.). Houby rostou v početných skupinkách na vlhkých padlých kmenech, které jsou často porostlé mechem. Mikroklima má pro tento druh podstatný vliv, neboť na sušších stanovištích se nevyskytují. Vyšší vzdušná vlhkost zajišťuje, že je borka především padlých kmenů neustále vlhká, mechy, které se na nich vyskytují a též poutají vzdušnou vlhkost též příznivě ovlivňují fruktifikaci tohoto druhu. Jedná se o nejedlý druh.
Co se týče vzácnosti, v Červeném seznamu hub ČR je uvedena jako EN – endangered species. Osobně bych řekl, že se bude jednat o taxon zřídkavý, avšak nepříliš vzácný, neboť stanoviště, na kterých se vyskytuje, nejsou často navštěvována houbaři a též je snadno přehlédnutelná. Nicméně záměnu za jiné houby bych snad i vyloučil.
Popis plodnice:
Zde je si třeba dobré uvědomit, že plodnice vyrůstají ve dvou stádiích. První z nich (viz foto) je tzv. imperfektní seu anamorfní stádium a to nazýváme Crinula calciiformis. Imperfektní = nepohlavně se rozmnožující stádium. Tyto zápalkám né nepodobné plodnice jsou 10 – 35 mm vysoké. Apikální část je rozšířená, kulovitá či vejčitá a skládá se z bělavé, bělošedé nebo jemně nažloutlé kluzké substance obsahující konidiospory, které jsou 3 – 4 x 1 – 1,5 µm velké. Konidiospory se tvoří na koncích nebo na laterálních stranách jednotlivých hyf a jsou 3 x 1,5 µm velké, hladké, hyalinní a eliptické. Tuto bělavou substanci lze velice dobře oddělit od třeně plodnice. Třeňová část je 10 – 25 x 1 – 2 mm, pevná, načernalá až černá často s malými bílými zrnéčky a pevně vyrůstá ze substrátu.
Telemorfní stádium – stádium, které se rozmnožuje pohlavně a nazýváme jej Holwaya mucida. Telemorfní stádium je složeno z apothecia a třeně. Apothecium čili askokarp je diskovité, kalíškovité či miskovité o průměru 10 – 25 mm, černé vždy konvexní, aby se zralé výtrusy mohly volně, především anemofilicky, šířit do prostředí. Vnitřní část, fertilní, je hladká, vnější, sterilní, je jemně drsná. Vřecka jsou 150 – 200 x (9) 11 – 13 µm velká a cylindrická. Výtrusy jsou 40 – 60 x 3 – 3,5 µm, hyalinní, podlouhlé a rozdělené 12 – 18 – ti septy, vždy dle stádia maturace. Často obsahují i granula s tukovou kapkou. Tuk slouží spoře v nepříznivých podmínkách k přežití, neboť z něj čerpá energii. Má tedy zásobní charakter. Parafýzy jsou velmi tenké, hyalinní a cirka 10 µm dlouhé a na povrchu může být patrný tmavší pigment. Třeň je též černý, někdy je kratší, jindy delší, někdy je pouze jen naznačen a bývá širší než u anamorfního stádia. Telemorfní stádium nemám nafoceno. Pro porovnání nabízím foto ze zdejšího atlasu, které pořídil Vlado Kunca: OBR 182013 a Jarda Malý: [93643] (kluci, doufám že vám nevadí použití vašich fotografií pro tyto propagační účely).
Z tohoto druhu byly izolovány přírodní bicyklické diterpeny labdany. Labdany, které byly extrahovány z těchto hub byly následně použity jako přísada pro výrobu preparátů s antibiotickými účinky.
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Pete N.
Exsikát neexistuje
Ďalšie informácie:
ID: 433588; Zverejnené: 18. 12. 2013
Zaradené:
Ďalšie fotografie