rýdzik žltomliečny
Lactarius chrysorrheus Fr.
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Kvalita:
Nejedlá huba
Čas a miesto:
17. 09. 2013, Praha
Popis:
Kamarád Miško Jamrich v atlase popsal tento druh dokonale. Pokud bych měl udělat kompletní popis, bylo by to jako mlátit prázdnou slámu, neboť ten Michalův je vynikající a vychází ze stejných zdrojů, odkud čerpám i já.
Proto si dovolím jen krátký abstrakt, takové mé pozorování jež jsem zachytil při sledování (nejen) tohoto druhu na mnou sledovaných lokalitách, a který bude zaměřen spíše na ekologii a nebude obsahovat popis plodnice, neboť ten si každý může přečíst v atlase – což všem vřele doporučuji.
Ryzec zlatomléčný – Lactarius chrysorrheus
Řazení: Podrod Piperites ; Oddělení Zonarii; Pododdělení Croceini
Nejedlý druh ryzce, který roste především pod duby (Quercus sp.) v teplejších oblastech a v oblastech teplomilné květeny na bazickém podloží. V bazických dubohabřinách (Carpinion) je vcelku hojný, též se dá najít v bazických až neutrálních bučinách (Fagion-sylvaticae). Na bázi se též dobře snáší s lískou (Corylus avellana), pod kterou jsem jej též nalezl. Líska (Corylus sp.) není výhradní mykorhizní partner, pouze doplňkový pro dub. Z mých nálezů jednoznačně vyplývá, že jeho majoritním mykorhizním partnerem je dub, popř. buk. Ostatní dřeviny (vždy se jednalo o listnaté stromy – lípa (Tilia sp.), habr (Carpinus betulas), líska (Corylus sp.), buk (Fagus sylvatica) - (v dubovo-bukovém porostu) a javor (Acer sp.)) byly vždy dřevinami doplňkovými. Nálezy z kyselých doubrav nejsou příliš časté.
Typické u tohoto druhu je oxidace mléka. Mléko je nejprve bílé a cirka po 20 – 30 sec. se mění do sírově žluté barvy. Barevné přechody nejsou variabilní jak u mladých, středně starých i starých plodnic. Pokud mají plodnice dostatek mléka ( a Lactarius chrysorrheus patří mezi druhy, jež mají poměrně hojné mléko) a nejsou poznamenány např. suchem nebo nějakou plísní, barva mléka jde vždy z bílé či bledé přes bledožlutou, nažloutlou až po sírově žlutou. Chuť je nejprve jemná, cca po 5 – ti a více sec. svíravě nahořklá až palčivá. Reakce dužniny s KOH je nejprve a u mladých plodnic nažloutlá či jemně žlutá, u starších plodnic nažloutlá až s jemně olivově žluto-zelenými fenomény.
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Pete N.
Exsikát existuje
Herbár: PN;LCT-14/13
Ďalšie informácie:
ID: 432673; Zverejnené: 07. 12. 2013
Zaradené:
Atlas húbLactarius et Lactifluus