čechračka podvinutá
Paxillus involutus (Batsch) Fr.

Jana Ludvigová 28.6.2018 13:47

Ďakujem Vám za odpoveď, lebo včera som strávila pár hodín prezeraním všetkých dostupných obrázkov a informácii na nete a nikde som sa k tomu nemohla dobrať. Aspoň ste ma upokojili, že sa neotrávim, lebo som ju ochutnala. Píšu na wikipédii, že čechratka bola považovaná za jedlú hubu, ale zistilo sa, že po viacnásobnom požití vyvoláva nejakú alergickú reakciu tela, pri ktorom sa ničia červené krvinky. Tak putoval práve celý košík do kontajnera. Škoda, je tam toho plný háj.

Reagovať na správu

peten atlasár, mykológ 29.6.2018 08:44

Vážená paní doktorko,
v prvé řadě bych zmínil skutečnost, že rýdziky mají tzv. lactifery (česky mléčnice), jsou to vlastně hyfy, které produkují latex (mléko). Mléko v nich vzniká ve specializovaných buňkách k tomu určených (něco na způsob prsních žláz u savců, akorát vypadají jinak, mléko je uvolňováno celistvě, nikoli v membránou obalených kapénkách apod.). Tedy při určování ryzců jsou vždy důležité dvě věci: 1) když nehtem zaryjete do třeně, vyloupnete část dužniny, která je ucelená. Toto je dáno kulovitými buňkami v trama třeně. U jiného rodu toto nelze pozorovat s výjimkou holubinek (plávka, Russula). Lactarius i Russula patří do čeledi Russulaceae. 2) zkouška na mléko - říznout do lupenů, píchnout do klobouku a každý ryzec, pokud není suchý, by měl ronit více či méně různě barevného mléka (v závislosti od druhu). Četnost mléka je dána krom klimat. podmínkami i množstvím a zastoupením mléčnic v trama. Paxillus involutus vypadá jako ryzec, avšak nikdy mléko neroní, taktéž nepatří do čeledi Russulaceae, ale do řádu Boletales (tedy pod hřibotvaré) a čeleď Paxillaceae (čechratkovité). Když jí rýpnete do třeně, uvolní se nekompaktní část dužniny (buňky trama jsou protáhlé).
Ad ochutnání houby: nic se neděje, v syrovém stavu může vyvolat pocit těžkosti žaludku, případně vyvolat zvracení. Dříve, především za a po II. Světové válce, byla označována jako "gulášová houba", jelikož dokázala zasytit celé vesnice. Jak jste uvedla, roste ji skutečně mnoho na velmi malém kousku místa, mykorhizní je se všemi možnými stromy, asi více preferuje Betula a Picea, ale nepohrdne ani Quercus, Pinus aj. Studie však zjistily, že obsahuje větší mn. diarylcyklopentenonu, tedy involutinu. Involutin působí dvojím mechanismem. V prvním z nich se utilisuje v hepatocytech jaterní tkáně, kde dochází k jeho redukci na derivát, který při kontaktu s membránami erythrocytů dokáže zamezit oscilaci železa hemové složky hemoglobinu. Tím pádem vlastně dochází k jakému si rozkladu červených krvinek. Neboť pokud nedochází k oscilaci Fe2+/Fe3+ uvnitř hemu, neprobíhá fotolytická reakce a červené krvinky nemohou dosti dobře vázat kyslík. Ona to bude asi nějaká jednoelektronová redukce Fe3+ do irreversibilního stavu s neschopností oxidace zpět za přítomnosti O2 (z disociace H2O). Druhý mechanismus je složitější, neboť deriváty involutinu ničí receptory juxtaglomerulárního aparátu ledvin, ničí filtrační barieru ledvinových tělísek a tím pádem dochází k resorbci krve do primární moči. Tento jev není samozřejmě patrný hned, ale až po opakované expozici deriváty involutinu (+ jistá utilisace a postupná resorbce z jater). Otrava je vlastně běh na dlouhou trať. Jedinec s "kachním žaludkem" tuto houbu může jíst celé roky a "nic" nepozoruje. Kdo má žaludek "jemnější", tak je mu špatně ihned, vyblije se a už tyto houby nikdy nepozře. Karcinogenita nebo mutagenita nebyla ještě u involutinu prokázána, jsou jisté spekulace, ale... jako např. u necatorinu, kterýžto obsahuje Lactarius turpis syn. L. necator, a jedná se o karcinogen a mutagen prokazatelně.

Reagovať na správu