misôčka černastá
Pseudoplectania nigrella (Pers.) Fuckel
|
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
Padam atlasár, mykológ 31.3.2016 13:26
Supeeer, presne toto chcem skúsiť. Čakám keď mi dozreje melanea a cf.lignicola. Som zvedavý na ten rozdiel. Tak si urobila 90%práce za mňa 
díky
Tori pokročilý, mykológ 31.3.2016 14:39
Není zač, byla to pro mě výborná zábava. 
U CRB je zajímavé, že vnitřek obalu se neobarvil úplně vždy - někdy tam jsou fialové stíny z nezaostřeného smetí na vzdálené stěně obalu, ale rovnoměrné obarvení jen u části výtrusů. Přitom obal vypadal pokaždé celistvý. Tak nevím, jestli se to barví jen u zralých výtrusů, nebo je membrána prostupná jen někdy, anebo se může kapalina uvnitř nahradit kapalinou zvenku, aniž by došlo ke zborcení obalu, anebo je to nějaká moje chyba (metody či interpretace). Su zvědavá, co to bude dělat u tebe.
Padam atlasár, mykológ 31.3.2016 17:48
CRB teraz nemám- a to vyzerá ako najlepšie, ale ostanté vyskúšam. Aj tak na poriadne sledovanie tých mechanizmov treba iný techniku ako tie naše stolové mikroskopy
Včelda atlasár 31.3.2016 14:38
pěkně Tori! To jsem rád, že jsem k tomuto dílu mohl také lehce přispět
Tori pokročilý, mykológ 31.3.2016 16:11
To přispění bylo naopak zcela zásadní, neměla bych jinak co mikroskopovat.
Tori pokročilý, mykológ 31.3.2016 23:33
Děkuju za povýšení do atlasu, pochvaly i lajky.
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Kvalita:
Nejedlá huba
Čas a miesto:
28. 03. 2016, střední Čechy
Popis:
Na zemi mezi mechem, leg. P. Včelička.
Díky Včeldovi, který mi předal k určení čerstvé plodnice, jsem si mohla vyzkoušet, čím a jak se barví membránovité obaly výtrusů ušíčka černého - možná to někomu ušetří čas při určování.
Šedé pozadí znamená nejslabší koncentraci barviva. Některé výtrusy jsou nezralé (obsah se taky zbarvil). Nikde není použité samotné barvivo, vždy byl nejdřív preparát ve vodě a pak přidané barvivo. Některé výtrusy vypadají centrálně umístěné, ale to je dané kulovitým tvarem obalu + úhlem pozorování. Dobře se to odliší podle toho, že u zdánlivě centrálně umístěných výtrusů nikdy není možné zaostřit zároveň obal i výtrus (odlišné roviny optického řezu). Obsah obalu očividně není voda, čímž potvrzuju, co psal SG u fotky OBR 515910 .
Volné výtrusy:
0 (není na obrázku). voda - obaly u volných výtrusů jsou (IMHO) dost nevýrazné, lepší je použít některé barvivo.
1. LACB - zdá se mi, že nejlíp je použitelné na exsikáty (díky Hanýžce za tip). U živého materiálu okamžitě zabíjí vřecka i výtrusy (přestože to není LPCB, u jiného askouše jsem si toho zatím nevšimla), napůl zralé výtrusy kolabují, ve zcela zralých se tvoří de Baryho bublinky. Nebarví přímo obal, ale spíš smetí, které je na něm přichycené. Rozdílná koncentrace barviva nemá větší vliv.
2. kresylová modř (CRB) - použitelná je buď velmi slabá nebo dost silná koncentrace. U obalů, které ještě stále obsahují původní tekutinu, se obsah obarví na tmavší odstín, než okolní směs vody a CRB. Použitelné na živý materiál i exsikáty. Vrcholky parafýz jsou obalené nějakým gelem, který se v CRB barví na špinavě tmavozelenou.
3. kongočerveň rozpuštěná v amoniaku - povrch obalu nebarví, jen smetí na něm. Na rozdíl od CRB naopak vůbec neobarví kapalinu v obalu, takže při slabší koncentraci je okolo výtrusu viditelný bílý/bělavý flek. Totéž je vidět u výtrusů ve vřecku (živý materiál, č. 5). Pokud na houby používáte předem namíchanou směs konga a KOH, tady se nehodí - obaly se v hydroxidu rozpouštějí.
Výtrusy ve vřeckách:
4+5. - na živém materiálu je možné je pozorovat jak ve vodě, tak CRB i kongu, jsou dobře vidět. Vnitřní tlak vřecka obaly dost stlačuje, vypadají o hodně menší, než u volných výtrusů. U mrtvých vřecek (původně preparát z čerstvé plodnice, po trochu násilném přitlačení sklíčka) se výtrusy rozmístí po celé délce vřecka a se ztrátou vnitřního tlaku vřecka se obaly roztahují a přestávají být vidět jejich obrysy. Stejné uspořádání je vidět i u exsikátu, ale okolní granulovitý obsah vřecka není tak výrazný. U exsikátu bych na vřecka použila kterékoli z barviv, vypadá to cca stejně. Větší problém je, že membránovité obaly jsou vyvinuté jen u zralejších výtrusů, takže např. centimetrové plodnice z ledna/januára jsem neuměla určit přesně.
Identifikácia:
Mikroskopovaním
Identifikoval V. Halasů
Exsikát existuje
Herbár: herb.V.H., č.193
Od obou podobných druhů odlišeno ekologií + uložením výtrusů v gelovitém obalu.
Glejdura et al. (2015): Pseudoplectania lignicola sp. nov. described from central Europe. Mycotaxon 130: 1–10.
Ďalšie informácie:
ID: 562313; Zverejnené: 31. 03. 2016
