Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
No velice pěkné, i to tvé "No jo."
Reagovať na správu
Mám rád spoľahlivých ľudí...
Reagovať na správu
No, mám niekedy pocit, že sa predháňame, kto sa má mať "lepšie"...
Po dnešku zase vediete, mám ten pocit...
Reagovať na správu
Asi si to zasloužíme - podle přísloví "každému, co jeho jest". Jen je trochu škoda, že se v tom blbě žije...
Reagovať na správu
Tobě se blbě žije, mykológu ? Mně přijde, že se přes to všechno máme docela fajn. Když si vezmu posledních 100 let, tak nevím, jestli bych si tam vybrala nějaké lepší období... A možná ani předtím ne.
Reagovať na správu
Mně? To spíše relativně dobře. Ale to proto, že se snažím organizovaně předcházet vývoji, který by spěl do horšího stavu. Myslel jsem to nicméně asi trochu jinak. Jsou samozřejmě lidé, kteří takto ničemu nepředcházejí, neanalyzují, a žijí tak, že očekávají očekávetelné, přirozené. Ale jejich představa se zvrhává, když narazí na tvrdou realitu, která není příliš očekávatelná ani přirozená. Někdy může být až šokující. Když tito lidé řeknou, že se jim žije blbě, musím jim dát za pravdu a zároveň nemohu sám sebe vydávat za následováníhodný příklad... Ono jde o to, že vývoj jde neustále dopředu a mění i podobu toho, co je špatně. To, co je špatně dnes, se nám může oproti historickým stavům jevit jako bagatelní, ale srovnáme-li, s jakou marností a jak dlouho se naši předci pokoušeli posunout se dál, s tím, s jakou marností a jak dlouho usilujeme my o totéž, nevidím v tom žádný významnější rozdíl...
Reagovať na správu
Mně teda přijde, že jsme se posunuli hodně. Zlepšila se spousta zásadních věcí, a stejně pořád naříkáme... máme nízkou novorozeneckou úmrtnost, penicilin, kartáčky Curaprox ... nemáš hlad, nemusíš ležet někde s flintou v zákopu, můžeš si říkat a dělat plus minus co chceš, můžeš jít na školu, na kterou chceš...
Ani na tu vojnu už nemusíš, můžeš místo toho chodit na houby. Prostě si myslím, že zas tak zle nám není. A kór jako holka jsem ráda, že žiju v tomhle čase a prostoru.
Reagovať na správu
Ti, kdo "pořád naříkají", ale něco konkrétního formulují. Není od věci si to občas vyposlechnout, zvlášť když člověk z nějakého důvodu nesleduje veřejné dění... Můžeš přežít porod, vyléčit se pomocí penicilinu, dosyta se najíst, po jídle si vyčistit zuby kartáčkem Curaprox, dělat a říkat si plus minus co chceš, vybrat si školu, nejít na vojnu a neválčit, ale když jednoho dne zjistíš, že se nemůžeš domoci práva a že všechny ty věci děláš spíše pro bezobsažné přežívání než plnohodnotné žití, nemusí ti být dvakrát nejlépe. Přirozená inteligence (popřípadě její náznak - doplněno pro škarohlídy) mi velí nevěnovat se pouze tomu, že zrovna mně se daří dobře, ale zajímat se také o osudy ostatních...
Reagovať na správu
Mykológ sa stáva filozofom, keď je v lese a nerastú žiadne huby.
Reagovať na správu
To je pravda - houby dovedou mysl zcela zaměstnat, bez nich pak nastupují náhradní témata.
Reagovať na správu
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Martin Kříž
Čas a miesto:
24. 09. 2012, okolí České Lípy
Popis:
Na fotce převládá konidiové (nepohlavní) stadium druhu, zvané Haplotrichum aureum (má podobu žlutavých chomáčků). Patrné je však i teleomorfní (pohlavní) stadium, nacházející se ve škvíře dřeva (jde o trouchnivějící kmen vrby) mezi dvěma pásy konidiového stadia (teleomorfa má podobu bělavého povlaku). Zajímavé je, že k určení druhu je zapotřebí prostudovat konidiové stadium, neboť právě ono skrývá rozdílné mikroskopické znaky oproti podobným druhům.
Identifikácia:
Mikroskopovaním
Identifikoval Zdeněk Pouzar
Exsikát existuje
Herbár: PRM
Ďalšie informácie:
ID: 367118; Zverejnené: 22. 12. 2012
Zaradené:
Ďalšie fotografie