prášnica závojová
Lycoperdon mammiforme Pers.
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
peten atlasár, mykológ 30.1.2014 16:03
Přednostně bych chtěl poděkovat kamarádovi Markovi Brtníkovi, jež mne na ně vzal, neboť tuto lokalitu objevil on. Při jejím průzkumu jsem objevili další velice zajímavé houby, které budu presentovat, až se k tomu zase dostanu.
A je-li libo něco dobrého k poslechu, co mám rád já, tak např. zde: http://www.youtube.com/watch?v=P4GWbpl5V...
Mařena pokročilý 30.1.2014 16:11
Peťo super, rádo se stalo vidíš, si mi připomněl, tohle byl velice podařenej den Jediná nevýhoda byla ta, že bylo po těch dlouho trvajících deštích, takže všechny závojnatky byly vomytý a hladký Každopádně našla se i tato jedna, která ty deště ještě jakš takš přežila Moc pěkně si jí vyblejsknul
peten atlasár, mykológ 30.1.2014 16:24
Děluji Máro, ale blbě se fotila, mrška. Byl jsem rád, že jsme našli aspoň tuto jednu, která nebyla zcela smytá, jako těch [x] dalších. Ani nevím, kolik jich tam bylo, ale nebylo jich málo, viď?
Tento druh jsem si chtěl nafotit, jsi hodný, žes mi to tam ukázal a jsem rád, kolik dalšího jsme tam našli. Byla to velice úspěšná mise, škoda jen, že jsme nenašli ten Cortinarius ionochlorus, biotop tam na něj byl Letos to musíme prozkoumat i dál, na té straně, jak jsme se jen koukli na kraj (duby, břízy... ) a pak ještě dál za těma houžovcema, podle mě za tím hnusem pokračuje ten spodní Quercion a mohli bychom tam najít dost zajímavejch věcí
Mařena pokročilý 30.1.2014 21:37
No málo jich tam opravdu nebylo tenhle rok je vychytáme věřím v lepší kondici Ten ionochlorus sem tam našel, když jsem tam byl o týden dřív, o tom sem ti říkal, že rostl uprostřed cesty a tak ho někdo rošlápnul byl tam pouze jeden jediný
peten atlasár, mykológ 1.2.2014 15:08
Snad ano, hlavně, aby dovolil čas. Víš, toho se bojím nejvíce, abychom měli aspoň relativně dost času na pátrání po novém a kontroly dosavadního.
Ad C. ionochlorus: to ano, to bylo tam výš, říkal jsi mi o tom a zkoušeli jsme to tam a žádnej další tam nebyl Já jsem myslel, že bychom jej měli zkusit hledat i přesně mezi tím polesím, jak jsme fotili ryzce a tím, co byly pýchavka a od nich směrem nalevo a pak v tý teplý doubravě dole, ta by mohla být celkově hodně zajímavá
peten atlasár, mykológ 30.1.2014 17:07
Děkuji Pavle. Osobně jsem ji našel jednou v Praze, ale to byla už mršina vyprášená, takže nebýt Máry, nenafotil bych si tuto pěknou. A mrzí mě, že chcalo, neboť jsme mohli mít nafocené i trojičky a pěkně velké a urostlé, akorát že byly opršené, takže jsme je ani nefotily Tato byla maličká, asi jako pětikoruna, a nemá bohužel ještě vyvinutý třeník...
peten atlasár, mykológ 30.1.2014 17:03
Děkuji Paľi, však i já bych byl moc rád, kdybyste někdy s Milkou zavítali k nám.
Co se fotek týče, dovolím si nesouhlasit. Napsla bych to (a vnímám to) spíše takto: některé moje jsou lepší, jiné jsou horší, ale rozhodně si nemyslím, že bych měl v sumě lepší fotky než Ty
peten atlasár, mykológ 30.1.2014 17:43
Díky Miki, já bych ryl nosom za jinýma nádherama čo maš v chotári
peten atlasár, mykológ 30.1.2014 17:17
Doro je moje srdcovka, Lemmy a na Motörhead mě odkojila máma, takže...
Je to docela prdel, ale díky rockový klasice jsem se naučil anglicky. Podotýkám, že naše učitelka byla přeučená ruštinářka a byla o jednu lekci před námi. V 5. tříde se tento náskok vyrovnal, v 7. jsme učili my ji a v 8. byla nedobrovolně odejita. V 9. jsme dostali učitelku, která žila 20 let v Austrálii, sice neuměla vysvětlovat, ale aspoň uměla mluvit a donutila nás mluvit anglicky, za což ji ex post děkuji. - a zase kecám o něčem jiném, než o houbám, takže pardon, že jsem OT.
P.S. pokud můžeš toto, tak to zkus: http://www.youtube.com/watch?v=z28IBcm_x...
Balloo pokročilý 30.1.2014 18:01
peknu si cvakol, aj mne sa to raz podarilo, ani som netusil ze je zriedkava
Martula pokročilý 30.1.2014 18:35
Parádny nález, parádne foto, parádny popis.
Ja som sa s ňou ešte nestretla.
Roman pokročilý 30.1.2014 19:45
Pěkný nález a parádní popis. A mě docela i pomohl, protože jsem tuhle potvůrku zrovna včera mikroskopoval. Našel jsem ji poprvé a už v dost zuboženém stavu, tak nebylo uplně jasné, zdali je to ona. Ale i podle toho tvého popisu to sedí pěkně včetně ekológie
peten atlasár, mykológ 31.1.2014 09:03
Romane, to jsem moc rád, tento Tvůj příspěvek mne potěšil a utvrdil mne v tom, že má význam dělat k fotkám popisy.
Roman pokročilý 31.1.2014 13:07
Určitě to má cenu. já se vždycky snažím využívat popisů z více zdrojů, protože v každém může být nějaký drobný postřeh, který jinde není a často je to dost podstatná věc. Tady pár lidí dělá ty popisy dost dobré a často jsou hodně užitečné, a věřím, že nejen pro mě.
peten atlasár, mykológ 31.1.2014 13:52
Osobně mám rád ucelené popisy, dlouhé a přesné, něco jako dělá Jurajisko Kianička, Pavel Brůžek, Jarda Malý, Miško Jamrich, Maroš Peiger, nebo něco jako jsem předvedl já u G. psittacinus a možná i někde jinde... Jenže toto zabere hodně času a né vždy je to prostě možné. Třeba u barevných hřibů bych toho chtěl a mohl napsat vskutku hodně, jenže jsme zase u toho času. Než bych udělal kompletní info o daném druhu, je večer v prdeli a není nic horšího, než se koukat na nasranou Lucku a poslouchat, že se jí "zase" nevěnuji... Takže většina popisů vzniká v práci, natahám si tam knihy, stáhnu links a vytvářím tam (krom jiného) i ty mykohodnoty
Osobně se hodně zaměřuji na ekologii - ty vztahy mezi houbami, rostlinami, stromy a neživou složkou přírody mne neskutečně fascinuje - rád si spojuji jednotlivé střípky dohromady až z toho vznike ucelená skládačka, která by měla mít i svou vypovídající hodnotu, o což se snažím, když ty biotopické popisy dělám. Stojím si za názorem (a né každý se mnou musí souhlasit a nikomu ho ani nevnucuji), že pokud možno komplexní popis biotopu je důležitější, než popis plodnice se všemi možnými makroznaky, zvláště pak, když je k dispozici věrohodná fotografie.
Roman pokročilý 31.1.2014 19:29
S tím souhlasím, je to časově dost náročné. Taky už jsem dělal pár delších popisů, tak vím, o čem mluvím. Já se teda, na rozdíl od tebe, snažím to dělat jen ze svých nálezů, takže literaturu nepoužívám. Já mám svoje vlastní formuláře, které vyplňuju přímo v terénu u těch podezřelých druhů, takže pak jde jen o to to dát do nějaké srozumitelné formy. Ale když se k tomu přidá i popis mikroznaků, tak to taky zabere dost času. Ale věřím, že to může být někomu užitečné, stejně jako jsou užitečné tvoje popisy mě (samozřejmě nemyslím jen tvoje, ale i od pár dalších lidí).
peten atlasár, mykológ 31.1.2014 19:41
Ono více méně to, co pozoruji u plodnic já, je popsáno v atlasech, neb velikosti klobouků, barva plodnice, tloušťka třene, to se více méně nemění a není v mých silách, abych kontroloval plodnici every day... U ryzců je tomu jinak, tam to dělám subjektivně, především vůni, chuť, mléko, chuť mléka, KOH. Také mám svoje formuláře a u tohoto na atlasy kašlu a jen to pak kontroluji, zda-li je to zmíněné dobře, nebo jinak (schválně nepíši zle). Ekologii si dělám sám a hodně poctivě. Vážím si každého popisu, který někdo udělá a pak i vás, kteří mikroskopujete - Ty, Oldo, Paľo, Ešli, Slavo, J.Č., Olda Jindřich, Pavel I. Hrabivý a další... to mi připomíná, že mám doma exsikáty, které jsem měl už dávno poslat...
Roman pokročilý 31.1.2014 19:55
Jo, tu ekologii máš nejlepší. Já se s tím teprve seznamuji. Já mám dost podrobně zmapovanou ekologii u různých drobných potvor, ale u takovýchto druhů jsem většinou psal jen okolní stromy. Samozřejmě z místa nálezu pak lze zpětně zjistit, o jaký les jde a protože mám věsměs ty lokality prolezené skrz na skrz, tak to není problém dohledat i v hlavě. Ale taky jsem to začal dělat poctivěji už jen z toho důvodu, že tam je často nějaký faktor, který nelze zpětně přesně určit. Stačí i drobnost. Holt, pryč jsou ty doby, kdy jsem z každé mykovycházky psával jen check-list
peten atlasár, mykológ 31.1.2014 20:23
Díky, nejlepší rozhodně není, ale kdybych to chtěl dělat tak, jak bych měl, aby to mělo fytocenologickou hodnotu, tak bych a) nedělal nic jinýho a b) nikdo by to asi ani nečetl, jak by to bylo dlouhý. Tak volím tu zlatou střední cestu, že napíšu to nejdůležitější a dávám bacha, aby to nebylo příliš dlouhý.
Ty máš dobře zpracovaný choroše a klackouše vůbec, i jich dost poznáš makro i mikro, toto zase uniká mě, prostě mi to všechno přijde tak nějak stejný a mám raději ty klasický kloboukatý houby, ač jsou choroše někdy tvarově daleko hezčí... Askouši mě lákají, ale jak nemám mikrák, tak mě to limituje, tak je někdy raději nevidím a nevnímám abych neměl příliš těch hrobečků, jak říká Pavel.
Snažím se zdokonalovat se v botanice a dendrologii, abych mohl co nejlépe zaznamenávat jednotlivá bylinná patra, kytky který nepoznám si vyfotim a Lucka mi to určí doma
Roman pokročilý 31.1.2014 20:41
Všechno chce svoje. Někomu se líbí to, jinému zase ono. já dávám přednost spíš těm menším, ale poslední dobou, zvlášť co mi přibyly nějaké mykoprůzkumy, začínám víc pronikat k různým lupenatým houbám, které jsem dříve až tak nebral.
A s tím mikrákem máš pravdu. Vynikající pomůcka pro určování askoušů (ale i jiných), většina se bez něj ani nedá. Ale taky je to do značné míry velký požírač času. Já už jsem udělal mnoho stovek preparátů, tak už snad vím jak na to u různých skupin hub, ale i tak to mnohy zabere strašně času. Ono stačí když třeba u jedné houby musíš udělat tři preparáty (typicky u spousty lupenatých se dělají lupeny zvlášť, pokožka klobouku a pokožka třeně) a než to všechno nachystáš, zmikroskopuješ, proměříš, tak je hodina pryč. A v případě obtížnějších a rozsáhlejších rodů pak nastává další zdlouhavá práce s klíči. Tam často člověk zjistí, že mu tam něco nesedí, tak se stane, že je potřeba dělat další preparát. Tento týden jsem dělal jednu Conocybe a nekecám, strávil jsem s tím dobrých 6 nebo 7 hodin čistého času a stejně si nejsem jistý určením. Ale to je spíš extrém. Samozřejmě, jsou i opačné extrémy, kdy jsou třeba tři makroskopicky podobné druhy, které se liší dejme tomu tvarem cystid, takže stačí udělat jeden preparát, pořádně ho projet a za 5 minut může být hotovo. Ale celkově je to opravdu strašný žrout času
peten atlasár, mykológ 31.1.2014 19:05
ty kokso, sorry, já myslím akorát na ty sprostý slova a realita mi poněkud uniká. Se polepším
peten atlasár, mykológ 16.2.2014 13:21
Já ji viděl v Praze předloni, ale už to nestálo za fotku, byla už stará a téměř vyprášená
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Kvalita:
Jedlá huba
Čas a miesto:
20. 09. 2013, Český Kras
Popis:
Saprotrofický druh rostoucí poměrně vzácně od června do září v bazických xerotermních Carpinionech a Quercionech, v oblastech teplomilné květeny v místech s vyšší vrstvou humusu či opadanky.
Plodnice rostou jednotlivě i skupinovitě. Nejprve jsou kulovité, s postupnou maturací získávají klasický pyriformní tvar. Charakteristickým znakem pro tento druh je vatovitý obal, který se při růstu trhá na nepravidelné a velice jemné vločky, které se zvětšováním plodnice opadávají. Pod touto vrstvou je endoperidie, která je pokryta jemnými zrnky až ostny, které jsou lépe patrné např. pod lupou. Endoperidie je v mládí bílá až jemně narůžovělá, následně žlutavá až hnědá. Teřich je stejné barvy jako endoperidie. Uvnitř teřichu se nalézá fertilní část plodnice, která je v době vyzrání výtrusů hnědá. Uvnitř válcovitého třeně je sterilní pletivo mající barvu okrovou až olivovou. Výtrusný prach je tmavohnědý, výtrusy jsou 4 – 5,5 µm velké a ostnitě bradavičnaté.
V Červeném seznamu hub ČR uváděna jako NT - near threatened.
Tento nález je z bazického Carpinionu, téměř bez keřového patra, s vysokou vrstvou humifikující opadanky.
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Pete N.
Exsikát existuje
Herbár: PN; 72/13
Ďalšie informácie:
ID: 439168; Zverejnené: 30. 01. 2014