šťavnačka marcová
Hygrophorus marzuolus (Fr.) Bres.
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
peten atlasár, mykológ 7.4.2015 22:17
Miloši, samy si říkaly o fotku, těší mě, že se Ti líbí. Kluci přidali hned v pátek, já to nechal trochu uzrát
peten atlasár, mykológ 7.4.2015 22:19
Děkuji Patriku. 10 jich je vidět a dalších 5 jich je ještě schovaných pod půdou
O víkednu asi pojedu na chatu, zkusím je najít v jižních Čechách, mám vytipované 2 lokality, tak drž palce
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 00:05
tos přeskočil dobu, kterou jsem myslel já, dnes by to tak i mohlo platit. Za doby Dermeka et al. se mohla prodávat na trhu
Igor atlasár 8.4.2015 19:48
tak predpokladám, že sa ich veľa nepredalo. Podľa mňa musela byť vzácna vždy.
Igor atlasár 8.4.2015 21:16
kua tam ich je skoro ako hríbov kráľovských na mojich flekoch. Ale cisáriek toľko nemám
peten atlasár, mykológ 7.4.2015 23:34
Staníku, děkuji moc pěkně, těší mě, že se Ti skupinka líbí. Časem třeba ještě nějaké přidám
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 08:55
No jéje Kdyby tam byl místo březnovek Kůň, našinec by si myslel, že je na Václaváku
bobineta atlasár, moderátor 8.4.2015 08:51
Pekne prirodzene foto. Iba neviem, aky typ lokality jej vyhovuje, ked ju raz vidim pod listim, tu u teba pod ihlicnatymi stromami. Mozno jej je menej ako za Dermeka, no nemyslim si, ze by to bolo tym, ze sa mohla predavat na trhu.
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 10:06
Takto v přirozeném je mám nejraději, ani jsem nechtěl nic moc odstraňovat, abych je třeba nezničil.
Typ lokality: mají rády buky s příměsí borovice, nebo jen buky; popř. jedli se smrkem, buk se smrkem a jedlí + třeba ještě doplňkový dub. Buk má asi nejraději, pak sosnu a jedli. Hodně bude záležet na podloží, upřednostňuje pH v relaci 6,5 - 7,5 což znamená, že bude růst spíše na neutrálním až slabě alkalickém podloží. Nemusí to být pravidlo, jelikož záleží i na mykorhizním partnerovi. Smrkové jehličí okyseluje půdu, naopak bukové listí je daleko vhodnější, lépe se rozkládá apod. Někde preferuje přítomnost mechů, které chrání plodnice a udržují vhodné mikroklima k fruktifikaci. Roste spíše v rovinatých než vyloženě svažitých terénech, někdy i v mělkých depresích a dlouhou dobu se vyvíjí pod zemí. Nález plodnic charakterizují kopečky hlíny nebo mechu, pod kterými se ukrývají celé rodiny. Jednotlivé plodnice jsou spíše výjimkou, ale též se dají nalézt. Na lokalitách, kde se vyskytuje, nebo v jejich blízkostech, se dají nalézt nazelenalé až olivově hnědozelené prasečí exkrementy. Tyto signifikují přítomnost březnovek, neboť právě prasata tyto houby žerou a proto mají takto zbarvené exkrementy. Opět to nemusí být pravidlo, neboť prase uběhne za den až 60 km. Ovšem pokud je v místě nálezu nebo poblíž nálezu prasečí rochniště či noclehárna + nález nazelenalých exkrementů, pravděpodobnost výskytu březnovek se tímto zvyšuje. Březnovka má dlouhověké mycelium, na lokalitě může růst několik desítek let i déle.
Ad "može se predávať na trhu": za doby Dermeka, Smotlachy a dalších "starých pánů mykologů" byla tržní houbou (myslím do roku 1964/1965) a dále byla tržní např. i císařka nebo královák. Lidé milovali sběr stročkovce kyjovitého na podzim, stejně tak i březnovek, neboť to byly první pořádné masité houby po dlouhotrvající zimě. Nyní jich je rozhodně méně, než jich bylo za této doby. Dejme tomu, že od 2/2 70. - 1/2 80. let je zaznamenám její rapidní úbytek na lokalitách, nově objevené lokality jsou spíše jen výjimečné. Mohly za to především imise; kyselé deště promptně acidifikovaly substrát, navíc z dusíkatých spadů docházelo k eutrofiuzaci půdy a tedy i podpovrchové vody, která se svou kapilaritou drží mezi jednotlivými půdními částečkami.
Určitě několik lokalit padlo (a bohužel jistě i padne) za oběť nesmyslnému lesnickému managementu ve smyslu "po mě potopa, seru na všechno, hlavně abych měl prachy za plm dřeva".
Do jisté míry může přispět i k jejímu úbytku rozrývání lokalit od prasat, tím dochází k vysychání mycelia. Toto je ovšem do jisté míry přirozená záležitost, i když se za posledních 30 let se populace černé zvěře u nás neskutečně navýšila, za což může jak urbanismus, tzv. kulturní krajiny s nastavenými příhodnými podmínkami pro rozmnožování a odchov selat a dále nedostatečná myslivecká regulace populací, tedy celkově špatně nastavený myslivecký management v rámci snížení stavů černé zvěře. V oblastech s dobrými potravními podmínkami dosahuje podíl bachyněk vstupujících do reprodukce ještě před dosažením prvního roku života přinejmenším 40%. V praxi to znamená, že nejméně každá druhá bachyňka se dostává do chrutí a je oplozena ještě jako letošák. Počet selat ve vrhu se pohybuje jednak podle vyspělosti bachyně, ale také v závislosti na množství a kvalitě přijímané potravy od 2 do 10 kusů. Kvalita přijímané potravy je dnes na vysoké úrovni. Ale to už zabíhám zase někam trochu jinam... Jen jsem chtěl říci, že jedno souvisí s druhým.
Pevně věřím, že se i tyto houby budou zpět navracet do naší přírody, stejně tak jako to bylo u lišky (kuriatko) nebo jak to můžeme sledovat u stročovce kyjovitého, popř. i "ježatých hub", které jsou též indikátory kvality prostředí, ve kterém fruktifikují.
bobineta atlasár, moderátor 8.4.2015 20:46
Dakujem za vycerpavajucu odpoved - i ked som nerozumela 2-3 ceske slova
Napr : "bachyňka se dostáva do chruti" - bachynka je asi mlada vydajachtiva divej svine - no slovo "chrut" som este nestretla v textoch.
No pre mna je podstatna informacia - rovinate tereny s bukmi, smrecinami, jedlami a borovicami v zasadne skor zasaditom ako kyslom prostredi. Cize kde rastie praslicka, nebude rast stavnacka..ai. Iba na to zasadite prostredie mi nejako nesvedci pre brusnicu cucoriedkovu...
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 22:10
Není vůbec zač Ano, bachyňka je mladá prasnice a chrutí je páření divokých prasat
Ale zde pozor, nesmíš si plést podloží (což je geologie lokality) a substrát (což je např. humifikovaná vrstva a část přeměněné mateční horniny zvětráváním a dalšími půdotvornými procesy až na syrovou půdu). Takže pokud je geologie (podloží) bazické, ale substrát (čiže např. půda + opad z jehličnanů) kyselý, není problém tam nalézt i brusnici borůvku a mezi ní marcovky
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 10:11
Ahoj kamaráde, děkuji pěkně. Toto je mykologicky známá lokalita a i když jsem si tuto skupinku našel sám, nepotěší tak, když bych ji našel na zcela novém místě. O víkendu to zase zkusím poblíž chalupy v jižních Čechách Držím palce, ať se zadaří a už teď se těším na fotky!
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 10:47
Takových tam bylo více, ale jen tato jedna mlaďoučká, o cvak si přímo říkala Děkuji Milane.
Marián Krivuš pokročilý, atlasár, botanik, správca galérií 8.4.2015 10:38
no super - aj som si počítal diskuz.
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 10:48
Děkuji Mariáne, no já vím, jsem se nechal trochu unést a trošičku ( ) jsem se rozepsal...
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 12:19
Tak to je dobře, kouknu na ohoubach.cz, tady jsem je u Tebe neviděl Jinak ta poslední dvojička co jsi přidával je luxusní.
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 13:34
Díky Jiří, prasata mám rád... ve všech možných kulinářských podobách
babka Milka pokročilý 8.4.2015 14:35
Pekná a bohatá skupina plodníc. My sme dnes prešli ďalšie potenciálne lokality a znova nič ...
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 14:56
Děkuji Milko a nic si z toho nerob, určitě objevíte. Vypadá to, že je jejich rok, držím palce, aby se to povedlo
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 18:32
Miki, děkuji moc, těší mě, že se Ti líbí. A co pri Zempline, doufám, že najdeš?!
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 18:33
Děkuji Vojto, cvakaly se úplně samy, slunko bylo za mraky, takže se pěkně fotilo
peten atlasár, mykológ 8.4.2015 18:46
kurňa, to mě mrzí, tak přeji brzké deště, ať Ti tam vyrostou další poklady
peten atlasár, mykológ 9.4.2015 00:17
Joži, je to tam super, ale chtělo by to objevit vlastní lokalitu
Igor atlasár 9.4.2015 23:43
kua fšetci vychvaľujú a Ty si tu krochkáš blahom. No ale ako sa táto fotka dostala do top neviem
Ešte som xcel dodať, že trápna
peten atlasár, mykológ 9.4.2015 23:55
si piš, že si krochkám blahom, aby ne no, už má 57 trapných lajků a tak tu jen čekám, až přibydou další
Cez SS by to nemělo ty správné grády, dobře, žes to napsal sem, aspoň to na té topke nezapadne
peten atlasár, mykológ 16.4.2015 09:10
kua, máš pravdu, jsem si to hned neuvědomil Nejhorší je nemít žádné lajky, čím více lajků, tím lépe, chuj s barvou, ta není podstatná
cesnakohrib pokročilý 10.4.2015 21:51
Tu už nie je veľmi čo dodať, takže, priatelia- živóóó. A nech každý z nás aspoň raz v živote najde takéto čosi, čo Pete aj fajnovo nafotil
peten atlasár, mykológ 11.4.2015 18:36
Děkuji velmi pěkně. a každému bych samozřejmě přál nález marcovky. Dnes jsem nebyl na dvou vytipovanych lokalitách úspěšný , zítra zkusím ještě jednu.
peten atlasár, mykológ 12.4.2015 23:03
Děkuji, musel jsem je fotit takto trochu z nadhledu, abych je dostal do obrázku všechny
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Kvalita:
Chránená huba
Pokuta za jednu plodnicu: 100 EUR
Čas a miesto:
03. 04. 2015, Střední Čechy
Popis:
Porost Pinus sylvestris, Quercus petraea, Abies alba, Fagus sylvatica, Picea abies et Vaccinium myrtillus.
Páteční akce s kamarády dopadla náramně. Dokonce i náročný Jarin si přišel na své a nelitoval cesty. Tato rodinka se krásně klubala ze substrátu, tak jsem si ji cvaknul
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Pete Nouzovský (Pete N.)
Exsikát existuje
Ďalšie informácie:
ID: 514393; Zverejnené: 07. 04. 2015
Zaradené:
Atlas húbAtlas chránených húbSezóna 2015