trúdnikovník borovicový
Dichomitus squalens (P. Karst.) D.A. Reid
|
Pred možnosťou upozorniť ostatných návštevníkov na fotografiu je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla. |
Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
Roman pokročilý 24.1.2014 20:03
Tohle jsem hledal, zatímco jsi si fotil G. coronatum 
Na tom místě tuto houbu stále nemůžu najít i když by tam taky být měla
Roman pokročilý 24.1.2014 20:26
Je to jedna z nejvzácnějších hub co tady v blízkém okolí roste a jezdí sem na ni autobusy plné mykologů
fofoja moderátor, mykológ, atlasár 23.6.2016 22:53
foto z dnešného dňa, na mŕtvej stojacej borovici, je to ono? https://postimg.org/image/jwnledhr5/
Roman pokročilý 25.1.2014 14:53
Tohle je všeobecně dost málo známá houba, protože je i dost vzácná. Uvádí se, že roste v oblsatech přirozeného výskytu borovice lesní. Nevím, nakolik se dá říct, že tady ty okolní borové lesy jsou přirozené, protože tu dřív bývaly kyselé doubravy a borovici zde začal sadit až Bechtel někdy kolem roku 1850. Takže nějaký ten pátek tu už ta borovice roste, ale přirozená tu asi moc není.
Prosty pokročilý 25.1.2014 17:02
Zajímavý! Já znám z borovice z těch vzácnějších jen ohňovec borový, ale ten bude oproti týhle asi docela běžnej. Každopádně dík za novej zajímavej druh 
Roman pokročilý 25.1.2014 19:33
Jojo, ten ohňovec je oproti tomuhle běžný. I když já osobně jsem jej poprvé našel předloni (od té doby mám jen dvě další lokality) a když jsem jej přinesl s ostatními do muzea do herbáře, tak na mě hleděli, co za běžnou houbu jim to tam chci podstrčit 
*Tulák* pokročilý 24.1.2014 23:18
Paráda.Gratulujem k peknému nálezu.Aj popis sa mi páči.Super.
peten atlasár, mykológ 25.1.2014 04:46
Výborně Romane, díky za rozšíření obzorů. O této houbě jsem zatím neměl ani tucha. Dobře jsi to dotáhl do konce a gratuluji k vzácnému nálezu.
Roman pokročilý 25.1.2014 14:59
Dík. Ona tady roste minimálně na čtyřech místech, což zakládám na svých třech mikrolokalitách a sdělení Jirky Polčáka ohledně další lokality. Problém je ten, že z těch míst je dřevo často odklízeno, takže třeba na jednom tom místě rostl tento druh na dobrých deseti větvích rozesetých v okruhu cca 20 metrů (po prořezávce) a další rok už tam zůstala jediná větev, kterou zapomněli odvézt. Jediné štěstí je, že tu teda není jediná mikrolokalita, ale minimálně ty čtyři, odkud se může šířit, tak snad naprosté vyhubení tohoto druhu tady nehrozí. Navíc jedna (dvě) mikrolokality jsou v rezervacích, i když tam to taky není jisté, protože vzhledem ke stepnímu charakteru lokalit, tam nejsou padlé větve žádoucí Takže třeba v té jedné rezervaci jsem ji předloni vůbec nenašel, ale loni se tam konečně objevila (asi o dva měsíce dřív ji tam Vláďa Anotnín nenašel)
peten atlasár, mykológ 25.1.2014 17:52
Romane, bohužel tomu je tak všude, nejen u Tebe. Jsou lokality, kde se dříví nechává tak, jak padne a třeba až do rozkladu, pokud to neohrožuje třeba přilehlou komunikaci. S Luckou jsme si našli zajímavá místa poblíž Sojovic - to jsou také písčité bory. Je to kousek od Staré Boleslavi. Domníváš se, že by i tam byla šance najít tento druh? A na jak starých větvích a na jak velkých větvích (průměr) jsi jej Ty nalezl? Ptám se polopaticky, jelikož klackouše nedělám a vím o nich jen opravdu málo. A co na Krase, nemohl by se vyskytout i tam? Znám tam hodně padlých borovic a tam to nechávají více méně tak, jak to padne, pokud to neohrožuje lidi, popř. lesní cesty, kudy jezdí lesáci, ochranáři a těžaři vápence. Loni jsme tam našli s Márou - právě na starší padlé borovici - např. Lentinellus castoreus
Roman pokročilý 25.1.2014 19:32
Abych ti odpověděl. Zdá se, že tento druh není vybíravý co se týká velikosti klacku. Neroste snad jen na úplně malých. Vyhledává spíš čerstvější než nějaké moc rozložené a má rád spíš světlejší stanoviště.
A těžko říct, jestli by se mohl vyskytnout i u vás i když tamní kyselé písčité bory docela připomínají ty co jsou tady (aspoň co vím z doslechu, dohledu a tak). Dokonce i z klimatického hlediska je to tam trochu podobné, i když trochu vlhčí. Zkus to, byla by to bomba, kdyby se našel i u vás.
Ale myslím, že kyselé bory nebudou podmínkou. V Červeném seznamu je jako jedna z lokalit uvedená i Mohelenská hadcová step a tam je to tuším neutrální až zásadité
peten atlasár, mykológ 25.1.2014 19:39
Romane, děkuji moc za informace, děkuji za odpověď. Pro me jsou tyto informace velice cenné a vážím si toho, že mi odpovíš.
Pokusím se zapátrat u sebe, když jsme jeli z Českého Švýcarska, sjeli jsme do Bělé pod Bezdězem, tam jsou samé písčité bory a prošli jsme se i tam. Viděl jsem tam nějaké klackouše, ale to bylo mrňavé s malými póry - to je deterinace, až se za to stydím - ale když já tohle fakt nedávám...
Mohelenská hadcová step to je úplně jiná liga Škoda, že hadce nejsou na více lokalitách v ČR.
No, byla by to pecka, najít tuto houbu i u nás, ale i kdyby náhodou, byl bych schopný determinace?
bleky pokročilý 25.1.2014 14:14
skvelé gratul., u nás ho tiež hľadal, ale zatiaľ som nevidel
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Čas a miesto:
24. 11. 2013, Hodonínsko (ČR)
Popis:
EKOLOGIE: Jde o dřevního saprofyta, který roste na mrtvých kmenech nebo větvích borovic - zaznamenal jsem jej převážně na ne moc rozloženém dřevě většinou na světlejších stanovištích. Ve zdejších písčitých borových lesích jsem druh nalezl na třech místech v okruhu cca 5 km, přičemž na jednom místě je znám již od roku 1995. O další mikrolokalitě, rovněž z tohoto okruhu mě, informoval Jirka Polčák.
POPIS: Plodnice jsou polorozlité až kloboukaté, odstávající až 5 cm, dlouhé i přes 10 cm, často srůstající, tlusté až 1 cm, tuze gumovité. Povrch klobouku je jemně plstnatný a to zvláště v mládí, u starších plodnic se plsť ztrácí. Barva je téměř bílá až krémová, starší plodnice dostávají tmavěkrémové až růžověnahnědlé odstíny. Hymenofor je bělavý až krémový, tvořený kruhovými až mírně protaženými póry v počtu cca 4 až 5 na 1 milimetr. (popis založený na několika nálezech z tří mikrolokalit z let 2011 až 2013)
ROZŠÍŘENÍ PODLE LITERATURY: Kotlaba (Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů v Československu, Academia, Praha 1984) uvádí 3 známé lokality - jedna z Čech, jedna z Moravy a jedna ze Slovenska, všechny na borovici lesní z míst jejího přirozeného výskytu. V Červeném seznamu (2006) je druh klasifikován jako CR a jsou zde uvedeny 4 lokality z ČR (1 z Čech, 3 z Moravy), z nichž jedna souhlasí s mým nálezem.
Identifikácia:
Podľa makroskopických znakov
Identifikoval Roman Manak (Roman)
Exsikát existuje
Herbár: Roman Maňák (V13112401)
Ďalšie informácie:
ID: 438521; Zverejnené: 24. 01. 2014
