Nasledujúce fotografie
Diskusia k fotografii
Supčo na baze čiernej?
Len drobotinky riadne.
Reagovať na správu
gratulujem, pekne ideš
Reagovať na správu
co je zase tohle za zvěřinu?
Reagovať na správu
V tom případě gratuluji. Mám dotaz, možná hloupej, možná ne, ale v tomhle jsem totální lajk. Kolik mykologů se věnuje těmto houbičkám, hledá je cíleně a cíleně je i vědecky zkoumá?
Reagovať na správu
Pyrenomycety řeší u nás ještě Roman Manák a M. Réblová (ale pokud vím, hlavně Sordario), řešila je H. Deckerová a to je tak vše. V jiných zemích se samozřejmě najdou další lidi, v Německu vím zatím jen o Björn Wergenovi atd. Fylogeneticky je řeší hlavně D.K. Hyde a jeho tým, ti jsou v tomto oboru nepřekonatelní, vydávají desítky článků za rok a jen Hyde již popsal asi 4000 druhů hub (dle MycoBank). Dotaz bych ale jako hloupý neoznačoval, já to před pár lety taky nevěděl.
Reagovať na správu
Takže to dělá jen hrstka mykologů. I Lucka Zíbarová je schopná jejich determinace, ale nikterak zvlášť je nedělá, jako třeba Ty nebo Roman. Ale ona je dobrá na všechno, ta určí fakt kde co a co se mě týče, tak pro mě je to u nás je největší kapacita co se týče povšechného znalství širokého spektra hub.
Takže, čistě teoreticky, protože to nechci bagatelizovat. Tys přidal Ch. subcaespitosa, našel jsi to na S. nigra a je to druhonález pro Evropu. Ale zároveň, jelikož to dělá jen hrstka lidí, může růst na kdejakém Sambucus a může to být vlastně běžný druh, nebo je to něco echt a je to vzácné? Jak tohle vnímáš, Patriku?
Reagovať na správu
Z mého pohledu - obecně drobné askomycety dělá málo lidí (s výjimkou patogenů na hospodářsky významných plodinách a dřevinách). Sice neurčím skoro nic z jiných skupin, ale zase budu mít pět druhů z místa, které většina ostatních bez zvláštního zájmu mine. Přidej k tomu různé úzce vymezené substráty (konkrétní bylina, čerstvě spadlá větev jedle, ...) nebo růst mimo sezónu lupenatých a je to. Třeba Dermea tulasnei u nás není dokladovaná v muzejích ani publikovaná, loni jsem ji našla na jedné lokalitě, letos na dvou jiných (zatím). Pro mě to znamená hlavně výzvu projít další podobné biotopy/substráty, ale dokud nebudu mít aspoň pět lokalit a odsledované, v jakém období se tvoří a dozrávají plodnice obou morf, tak si o jejím rozšíření nemůžu dělat žádné názory. Byť i z jiných zemí je udávána velmi řídce. Nebo u podstatně běžnější Dermea padi píšou Nauta a Spooner v r. 2000, že teleomorfa se k tomu datu ještě v UK nenašla. A tady jdu do Litovelského Pomoraví a na každých 10 prohlídnutých střemch bude minimálně na jedné a často i teleomorfa. Přitom pochybuju, že by ji Graddon, Dennis, Spooner nebo jiní britští mykologové přehlédli. Někdy asi neexistuje dobré vysvětlení, jen více či méně přijatelná domněnka.
Reagovať na správu
Celkem souhlasím s Tori. V tomto případě nemůžu vyvozovat žádné závěry, každopádně Chaetosphaeria s.l. u nás dělá M. Réblová a myslím si, že kdyby byla zas tak běžná, už by ji měla. Každopádně lze pořád uvažovat o jakési lokální běžnosti druhu, podobně jako u Tori. Podobné téma jsem na několika stranách rozebral i v kapitole v obecné části mé práce a pak v jedné podčásti praktické části - viz odkaz v galerii. Takže je to téma na delší diskuse. Podobným případem je také parazitická Macroconia leptosphaeriae, kterou jsem zatím sice našel jen jednou, za to jsem došel k závěru, že bude celkově méně běžný (neboť jsem musel projít celou řadu mykocenóz (soustředil jsem se na fytocenózy Urticion dioicae s mykocenózou "Leptosphaerion doliolum-acuti" - jestli to tak můžu nazvat), avšak v lokálních mykocenózách jakožto parazit dost běžný (ze stejného místa jsem potom velmi jednoduše nasbíral více stonků s touto houbou). No jak říkám, je to komplikovaná otázka na dlouhé diskuze.
Reagovať na správu
Děkuji oběma za dobré vyjádření. Substrátová specifita bude jistě velmi důležitá, ale stejně tak i např. nadmořská výška, insolace aj. Takže jak píšete, lokální se může jednat o spolehlivé druhy, kosmopolitně o vzácné houby.
Pro mě jsou pyrenouše pole neorané, nemám ani ambice se jimi zaobírat, avšak, bez ohledu na skupiny hub, vždy mě zajímají názory lidí, kteří se danými skupinami hub zaobírají.
Reagovať na správu
Nadmořská výška je z hlediska šíření spor rovněž důležitá, ale podle mě v tomto případě opět z hlediska rozšíření rostlin - vysokohorské druhy rostlin vs. z nižších nadmořských výšek. Zatím jsem nezaznamenal (nepotvrdil) vliv nadmořské výšky u nespecializovaných saprotrofů, spíš jen u druhů vázaných na vysokohorské rostliny. Vliv nadmořské výšky lze pozorovat typicky např. u Lachnellula suecica (a obecně okruhu Lachnellula rostoucích na Pinus mugo), i když je hojně v zahradách a parcích kleč vysazována, neznám žádnou informaci o nálezech těchto hub pod horní hranicí lesa. Problematikou společenstev herbitrofních pyrenomycetů v pásmu nad horní hranicí lesa se již nějaký čas snažím zabývat, bohužel se do těchto oblastí moc často nedostanu a je tu problém s ochranou přírody a sběrem materiálu.
Reagovať na správu
Co se týče herbitrofních pyrenoušů, doporučuji navštívit Rak. Alpy, tam se můžeš dobře realizovat, toulat se poměrně v pohodě a bez omezení (já tam jezdím kvůli jiným druhům hub, ale ve výsledku je to jedno, zájem máme stejný). Oproti tomu jinde, jako je tomu např. v Beliankách nad horní hranicí lesa a pod. jinde na Slovensku, to není tak jednoduché. U nás jsou také takové oblasti střeženy a jsou v rámci ochrany zahrnuty většinou pod I. zónu CHKO. Takže tam je velký problém se dostat bez papíru a i získání papíru je poměrně složité. Pokud Ti mohu poradit, je dobré se spojit třeba s biology, entomology nebo botaniky a oni Tě mohou přibrat na nějakou expedici a nebudeš tedy pouze omezený na naučné stezky a jejich nejbližší okolí. Ale musíš se angažovat včas, protože povolení se vydává jen se souhlasem příslušného CHKO, nebo MŽP, pokud je to pod záštitou MŽP. Expedice se ale hlásí docela dost dopředu... A jakékoli dodatkování je poměrně obtížené a nevidí to rádi. Tohle je taky na delší debatu... kdybys něco potřeboval, tak mi napiš SS a můžeme si zavolat...
S L. seucica souhlasím, tam je nutná n.v., v nějaké doplňkové výsadbě v parku, zahradě apod. nevyroste, i když tam má vhodný substrát.
Reagovať na správu
Otázka je, kolik lidí systematicky procházelo arboreta a parky a hledalo tam horské druhy hub...
Reagovať na správu
Nezlehčuj to, v arboretu v n.v. 250 m/m prostě na jakékoli P. mugo L. suecica prostě nebude
Reagovať na správu
Super, čítam že holotyp sa stratil. Tak to je dobrý kandidát na sekvenciu a neotypifikáciu
Reagovať na správu
Váš názor alebo poznámka
Pred zaslaním príspevku do diskusie je potrebné prihlásiť sa použitím Vášho prihlasovacieho mena a hesla.
Informácie o fotografii
Autor fotografie:
Mgr. Patrik Mlčoch
Čas a miesto:
16. 02. 2019, Oderské vrchy, Bítov, Omladí
Popis:
Pseudothecia kulovitá, až 310-320 um v průměru. Vřecka až 100 x 11 um, válcovité, monoseriátní, krátce stopkatá, askospory širocce eliptické, 3x septované, apikální buňky hyalinní, subapikální buňky hnědé, s velkými kapénkami, (15,5)16-18,5(20) x (5,5)5,6-7(7,5) um. . Najbližšia obec: Bítov. Lokalita: vrch Omladí. Typ lokality: okraj lesa s porostem bezu. Substrát: Sambucus nigra. Nadmorská výška: 350 m s.m.
Identifikácia:
Mikroskopovaním
Identifikoval Patrik Mlčoch (Pmlčoch)
Exsikát existuje
Herbár: P. M.
Ďalšie informácie:
ID: 694565; Zverejnené: 20. 02. 2019, Model:DMC-FZ300; Clona:f/5.0; Čas:10/130s; Blesk:Nie; Ohnisková vzdialenosť:1080/10mm
Zaradené:
Ďalšie fotografie