Úvodná stránka » Diskusné fóra » Iné diskusné témy »

Vyprávění o Adamovi


portret

Fredegar8 16.5.2009 22:30

Ospalé městečko Piltdown v jižní Anglii nebylo, kam až sahá paměť předků, nikdy ničím významné. Nebyla zde žádná škola nadregionální důležitosti, nekřižovaly se zde významné obchodní cesty a není známo, že by je kdy navštívil anglický král nebo arcibiskup z Canterbury. Lidé se zde po staletí živili převážně zemědělstvím a tkalcovstvím.

Proto nikdo nemohl tušit, že v malé štěrkové jámě na periferii Piltdownu se počátkem dvacátého století začne odvíjet příběh, který bude o mnoho desítek let později gradovat až na půdě anglického parlamentu, zničiv předtím životy několika známých lidí.

Piltdownská krajina byla místem, kam ve svých volných chvílích často chodíval advokát Charles Dawson, podle anglických měřítek ctihodný gentleman s nejlepší pověstí. V časném jaru roku 1908, v době tání sněhu, kdy země byla nasáklá vodou a kdy zároveň přišly deště, byla na několika místech odplavena svrchní část půdy a Dawson, kterého jeho praxe v oblasti trestního práva kdysi přivedla až mezi amatérské antropology a paleontology, vyrazil záměrně v takovémto čase na další ze svých toulek do okolí Piltdownu.

A tam, v malé odkryté prohlubni za posledními staveními městečka, našel Dawson úlomek kosti, nápadný svou tloušťkou. Podle vzhledu a tvaru úlomku soudil, že pochází z lidské lebky.

„Ano, je to úlomek z lebky a podle vzhledu je možné mít za to, že z velmi starobylé lebky. Kdyby se vám podařilo najít další úlomky, mohl byste se zasloužit třeba i o významný objev!“, řekl kustod Britského muzea, vynikající paleontolog Smith-Woodward, kterému Dawson svůj nález odevzdal.

Dawson slíbil, že se o to pokusí a skutečně shromáždil do roku 1912 několik dalších úlomků. To už vypadalo vážně, a tak se na místo nálezu vypravil Smith-Woodward osobně, doprovázen francouzským paleontologem Teilhardem de Chardinem a Dawsonem. Na místě prvního objevu vykopal Smith kus kosti patřící zřetelně k úlomku z roku 1908. A brzy na to objevil Dawson za přítomnosti Smithe-Woodwarda na témže místě čelist a několik zubů. Oba vykopali též několik primitivních křemenných nástrojů.

Trvalo další tři roky, než Smith-Woodward všechny úlomky sestavil v celek a podrobně celý nález popsal. Výsledná vědecká zpráva z roku 1915 postavila všechny odborníky před podivnou skutečnost. Byl objeven tvor, který měl lebku současného člověka (klenuté čelo a obsah mozkovny 1 400 kubických cm), ale k této lebce se všemi znaky moderního člověka patřila opičí čelist! Nikoli čelist podobná opičí – ale čelist typicky opičí!

Podle tohoto nálezu musel piltdownský člověk vypadat jako míšenec civilizovaného člověka a šimpanze. Podle nálezových okolností dospěl Smith-Woodward k závěru, že tento tvor žil nejpozději na samém počátku čtvrtohor, a dokonce nebylo vyloučeno, že žil už v nejmladších třetihorách – byl tedy úctyhodného stáří. Znamenalo to, že člověk na úsvitu svého vývoje měl opičí bradu a pysky, ale nad nimi lebku s mnohem větším objemem, než měl o hodně mladší pitekantrop!

Bylo to odhalení víc než senzační. Většina odborníků přijala Smithovu zprávu jako úder hromu. Z celé Evropy se sjížděly uznávané kapacity antropologie a pokoušely se znovu a znovu sestavovat úlomky kostí jiným způsobem – marně. Opičí čelist a zlomky lidské mozkovny do sebe perfektně zapadaly.
Smith-Woodward nazval piltdownského člověka Eoanthropus dawsoni, tedy „Dawsonův člověk z úsvitu lidstva“.

Tlak ze strany zejména anglické a německé veřejnosti byl obrovský. Mladý německý antropolog Hans Weinert dobře chápal, s jak vysokými kartami se hraje: nikdy si nedělal iluze o úmyslech pravice. Věděl dobře, čeho jsou zfanatizovaní pravicově smýšlející lidé všude po Evropě schopní. Stál proti ohromné přesile pravicových štváčů a věděl, že někdo musí zabránit absolutnímu politickému zneužití tohoto objevu anglosaskou aristokracií a pravicí obecně. Nastala doba meziválečná a na obyčejné lidi sevřené v kleštích vykořisťovatelů doléhal hlad.
O co přesně šlo? Pro zfanatizovanou anglickou veřejnost představoval Eoanthropus důkaz, že dnešní člověk se vyvíjel od svého počátku zcela samostatně, je zvláštní souběžně probíhající větví VEDLE nižší větvě s články pitekantropa a neandertálského pračlověka. A od tohoto názoru byl už jen krok k rasistickému závěru: počátkem větve vedoucí k dnešním bělochům je Eoanthropus, zatímco počátkem větve vedoucí k barevným plemenům je pitekantrop a neandertálec. Teď už mělo být nesporné, že Adamem bělochů je Eoanthropus. Co na tom, že měl opičí čelist, tu měl po svých zvířecích předcích. Podstatné je, že byl neobyčejně schopný a brzy získal velkou mozkovnu. Byl to tedy neobyčejně inteligentní Adam – na rozdíl od pitekantropa (jenž byl navíc mnohem mladší), který byl Adamem barevných (vzhledem k místu jeho nálezu, jímž byl ostrov Jáva). Rasisté všech národností „s politováním“ konstatují, že tento druhý Adam vlastnil mnohem menší mozkovnu, a byl tedy mnohem méně inteligentní. A jedním dechem na adresu černochů, Asiatů a Indiánů dodávají: „Nezlobte se, ale tak velký časový a vývojový náskok nemůžete nikdy dohnat. Jako chytřejší jsme dostali od Prozřetelnosti právo k nadvládě, a to už v nejstarších počátcích lidských dějin.“

O Eoanthropovi se začalo psát ve vědeckých knihách, byl s nadšením přijat evropskými vědeckými kapacitami. Když se Hans Weinert v třicátých letech odvážil napsat: „V žádném případě se tu nedá říci nic jistého, a proto nemůže být Eoanthropus východiskem k vytváření nových teorií o vývoji člověka“, zpečetil nevědomky svou vědeckou kariéru a nakonec byl popraven v koncentračním táboře Sachsenhausen. Když končila druhá světová válka, byli všichni pochybovači po smrti a zdálo se, že Eoanthropovým postavením nemůže nic otřást.

Až přišel jeden listopadový podvečer roku 1953. Za okny Britského muzea vrcholilo drama; brzy se o něm Londýňané dočtou ve svých denících a tuto zprávu budou ohlašovat palcové titulky. V pracovně ředitele usedla za velký konferenční stůl velká skupina ctihodných hostů. Byli to pánové z parlamentu…
Ředitel muzea po představení přítomných řekl: „Pány zajímají především všechny námitky vyslovené proti nálezu v minulosti, stejně podrobně se zajímají o metody práce doktora Oakleyho. Doktor Oakley bude tak laskav a seznámí pány s celou záležitostí.“ Na ředitelův pokyn povstal jeden z pracovníků muzea, rozložil objemnou složku, napěchovanou velkými fotografiemi, protokoly z pokusů a diagramy testů, a tichým, avšak důrazným hlasem začal vyprávět. Jeho úvodní slova způsobila mezi přítomnými šok: „Zločiny pravice se táhnou jako červená niť celými dějinami našeho věku.“

Zjištění doktora Kennetha Page Oakleyho lze shrnout takto. Doktor Oakley kdysi při svém výzkumu v oblasti fosfátů, který nijak nesouvisel s paleontologií, narazil na starou vědeckou práci z roku 1892, v níž jeden francouzský mineralog upozorňoval na zajímavou skutečnost: týkala se fluoru. Mineralog se zmiňoval, že fluor je obsažen i v kostech a že ho v kostech přibývá úměrně se stářím kosti. „Čím starší kost, tím obsahuje více fluoru – zajímavé“, napsal si doktor Oakley na kousek papíru, založil si jej a věnoval se zase svému válečnému výzkumu fosfátů. Když válka skončila, vzpomněl si na založený lístek s poznámkou. A když o tom přemýšlel, došel k závěru, že z lidských kostí musí nejvíce fluoru obsahovat právě lebka z Eoanthropa.

Doktor Oakley se dal do práce. Podle uznávaného stáří lebky musely tyto kosti obsahovat nejméně dvě procenta fluoru. Úlomky z lebeční kosti však obsahovaly pouze jednu desetinu procenta! A jako by nestačila jedna záhada – dolní čelist obsahovala pouze tři setiny procenta fluoru! Lebka a čelist k sobě nepatří! A navíc – lebka je stará nanejvýš několik desítek tisíc let a čelist pochází dokonce ze zcela nedávné doby. Totéž posléze potvrdil i test dusíkovou metodou. Pod silnou binokulární lupou bylo zjištěno, že zuby v čelisti byly uměle ubroušeny, aby kousací plocha vypadala jako u současného člověka, a také ve snaze napodobit přirozené obroušení tvrdou potravou, jako je maso, zelenina nebo některé tužší druhy hub. Některé zuby byly z čelisti vytrhány. V chemické laboratoři se ukázalo, že rezavě hnědé zbarvení kostí, které jim dodávalo starobylý vzhled, bylo docíleno ponořením kostí do dvojchromanu draselného.

„Jde o nejrafinovanější podvod, jaký byl až dosud v dějinách vědy spáchán“, pokračoval ve svém výkladu doktor Oakley. Způsob, jakým padělatel upravil současnou opičí čelist na pravěkou, byl vrcholem obratnosti. Dokonce v nervových kanálcích zubů vězela zrníčka železné rudy, zavedená tam zvenčí přímo mistrem zubní techniky – ten potom otvory neobyčejně obratně, pečlivě a nenápadně zase uzavřel. Těžko vůbec pochopit, jak mohl tento virtuózní kousek provést člověk za tehdejšího stavu zubní techniky. A takových maličkostí musel padělatel s kostmi provést celou řadu. Musel mít výjimečné znalosti o procesu větrání a fosilizace kostí a o chemických procesech, které při tom probíhají. Bylo zcela nepochopitelné, jak mohl vůbec nalézt čelist z dnešního lidoopa, která se dokonale hodila k tvaru a velikosti mozkovny předvěkého člověka. Akce musela být výborně režírována a financována… „Mám za to pánové, že původce tohoto zločinu je třeba hledat v nejvyšších kruzích naší společnosti, zjevně i v kruzích politických!“. Tak zakončil doktor Oakley svůj proslov.

Odhalení doktora Oakleyho mohla přijít jen v době jistého poválečného uvolnění tuhého anglického režimu – tedy za vlády labouristů. Když za čas usurpovali moc opět konzervativci, byl doktor Oakley donucen hledat ochranu v Sovětském svazu, kam emigroval. Svou vlast už nikdy nespatřil.

Byl snad pachatelem Dawson (zemřel již v roce 1916)? Mnohem pravděpodobnější je, že Charles Dawson byl pouze vykonavatelem tohoto hrůzného činu. Zatímco pravdu o konkrétním pachateli tohoto pravicového zločinu se asi již nikdy nedozvíme, jeho následky známé jsou: desítky popravených nebo na dlouhá léta uvězněných nebo veřejně zesměšněných vědců, mezi nimi i jihoafrický badatel Raymond Dart, jehož australopiték byl ve své době předními vědci příkře odmítnut – na základě Eoanthropa dawsoni. Vždyť Dartův nový uchazeč o prvenství ve vývojové řadě měl přesně opačnou skladbu lebky než Eoanthropus. Měl malou, jakoby ještě opičí mozkovnu a přitom téměř lidskou čelist.

Reagovať na správu

portret

J. Č. mykológ, atlasár, moderátor 16.5.2009 23:06

Tá pravica tam bola aj pôvodne, alebo si ju tam nenápadne vsunul? Akosi mi nejde do hlavy, čo má pravica spoločné s antropológiou, jedine že by sa jednalo o pravú ruku.

Reagovať na správu

portret

Fredegar8 17.5.2009 00:02

Kdybys četl stejně pozorně jako ostatní čtenáři, mohls to pochopit. Šlo o politickou hru ze strany pravicově konzervativních kruhů, to bylo zjevné; nechtěl jsem čtenáře unavovat výčtem omluv, které britská vláda musela rozesílat po celém světě. Souvisely s tím, že v meziválečném období se k Eoanthropovi přihlásila i celá řada konzervativních politiků, takže i když ohledně autorství podvodu nelze ukázat na nikoho konkrétního, uvedená skutečnost postačuje, aby byl případ chápán jako politicky závažný.

Reagovať na správu

portret

J. Č. mykológ, atlasár, moderátor 17.5.2009 01:35

"Kdybys četl stejně pozorně jako ostatní čtenáři"... No tak neviem, či sú tu aj nejakí "ostatní čtenáři", ktorí to s nadšením prečítali do konca ako ja...

Reagovať na správu

portret

Husi moderátor, atlasár 17.5.2009 10:12

Ja som si zas prečítal len tú vetu, kde sa spomínajú huby.

Reagovať na správu

portret

J. Č. mykológ, atlasár, moderátor 17.5.2009 11:37

Ja si myslím, že týmito hovadinami v texte nás Fred testuje, či sme to čítali celé. Ak áno, potom prejde na Marxa.

Reagovať na správu

portret

Husi moderátor, atlasár 17.5.2009 17:34

To môže, ja som proti reklame imúnny.....

Reagovať na správu

portret

Fredegar8 17.5.2009 18:51

A jak jsi to udělal? To jsi si zadal fulltextově "hub", abys věděl, kde máš číst?

Reagovať na správu

portret

J. Č. mykológ, atlasár, moderátor 17.5.2009 19:23

Presne tak som si to ja vyhľadal, lebo som nevedel, kde sa to Husi dočítal. Mňa osobne by skôr zaujímalo, kedy bude druhá časť - Vyprávění o Evě.

Reagovať na správu

portret

Husi moderátor, atlasár 17.5.2009 20:02

Tak. Nabudúce by si mi to mohol uľahčiť a dať len tú vetu o hubách. Nemusím vyhľadávať......

Reagovať na správu

portret

Husi moderátor, atlasár 17.5.2009 20:06

Na druhej strane.....vďaka tomu balastu okolo, som objavil celkom zaujímavú stránku.....vďaka.....

Reagovať na správu

portret

IgorK atlasár 17.5.2009 21:02

a kde je napisane ze to je len na tomto webe? a co ak mu to vyslo aj v kniznej podobe?

Reagovať na správu

portret

J. Č. mykológ, atlasár, moderátor 17.5.2009 23:10

Ak by to vyšlo, musel by to byť samizdat. Fredegarizmy by cenzúrou neprešli. Tento web je jediná legálna cesta na šírenie Fredovej propagandy.

Reagovať na správu

portret

IgorK atlasár 18.5.2009 21:07

by si sa cudoval, poznam aj vacsich exotov a maju jedny z najcitanejsich webov, napr. HEBMiLo. kedysi ho bolo casto vidavat aj na odbornych weboch o IT.

Reagovať na správu

portret

Rados3berny 19.12.2014 22:31

Čakal som, že britský súdruhovia nájdu pri vykopávkach kosák a kladivo. Ale takto, sa len potvrdilo, že už vtedy ľuďom vymývali mozgy

Reagovať na správu