Druh Thymus serpyllum - chybne urcenie
roland vlastník stránok 30.10.2010 15:18
Ahojte, mam tu upozornenie od pana
Pavol Mártonfi
P. J. Safarik University, Faculty of Science
".... Druh Thymus serpyllum - vsetky fotografie su urcene chybne, ide o druh Thymus pulegioides vo vsetkych pripadoch...
Thymus serpyllum sa vyskytuje len na Zahori a niekolkych lokalitach na Podunajskej nizine. ..."
Co si o tom myslite?
roland
mino31 správca galérií, botanik, atlasár 30.10.2010 22:59
zjavne to pise clovek, ktory sa vyzna, takze nie je problem mu neverit. S duskami a ich urcovanim to je tazke, a ja sa v nich vobec nevyznam, takze to mozem len opravit v atlase a podakovat ze si pan docent nasiel cas na urcenie a upozorenie 
ivetatom pokročilý 8.11.2010 11:07
už desať rokov zbieram počas leta v Šaštíne Dúšku materinu (predtým v prievalskom bori). V septembri na hubostretku na Tomkoch ma Andrej Alena zaskočil informáciou, že to bude iná dúška, že materina začína kvitnúť od septembra. Viem zo skúsenosti, že v septembri a októbri dokvitáva na tých istých koreňoch. Takže ako je to správne? Je pravda, že dúška, ktorú si nosím v auguste z Vernára, je mohutnejšia a inak voní.
fugi 8.11.2010 17:01
mam podobnu skusenost (zahorie/horehronie), najprv som si myslel ze sa jedna o uplne inu rastlinu a neskor som to hodil na konto prostrediu a polohe, vobec ma nenapadlo, ze by mohlo ist o 2 druhy
ivo atlasár 25.1.2011 00:57
Kvitne 2x do roka, väčšinou okolo "Jána" prvý krát a druhý krát od polovice augusta.
fugi 8.11.2010 16:59
toto sa najprv malo skontrolovat,az potom menit (ak sa tak ucinilo - pardon)
mangas 12.11.2010 20:58
Thymus serpyllum je pieskomilný druh (psamofyt), ktorý sa u nás naozaj vyskytuje najmä na Záhorí.
babrli 24.11.2010 22:20
V Ottovom sprievodci prírodou sa doslova uvádza, že Thymus pulegioides L. sa kedysi označovala spoločne s ďalšími druhmi dúšky a tymianu ako T.serpyllum s. l. Samotná dúška materina (T.serpyllum L.)je vzácny , podľa súčasného chápania málo vhodný druh na získavanie drogy.Výskyt : polosuché trávniky, suché lúky, borovicové lesy. U nás v Turci rastie tiež.
Šerpa botanik, pokročilý 19.1.2011 15:33
Snímek tohoto druhu jsem umístil 11.11.2010 do mé galerie i s popisem
http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?...
Zatím přesunut do atlasu nebyl.
babrli 19.1.2011 20:26
Materina dúška sa uvádza ako kolektívny druh (údajne je ich až 21 spolu s varietami. Ich systematika je pre nebotanika pomerne ťažká a v mnohých prípadoch (časté krížence) dá prácu aj odborníkovi.Sem patriace druhy žijú vo veľmi rozdielnych prostrediach : v stepných lokalitách, na skalách, okrajoch lesov i na lúkach.Niektorí autori pripúšťajú preto ako materskú rastlinu iba druh Thymus pulegioides n.c. (napr.Hegnauer).
Šerpa botanik, pokročilý 19.1.2011 20:52
Tato diskuze se týká konkrétního druhu. Thymus serpyllum L. je lehce detekovaný druh rostoucí na písčitých půdách.
Jen je potřeba znát znaky.
babrli 20.1.2011 00:16
Materina dúška, obecná, serpyllum L.
byle poliehavé až plazivé, často zakoreňujúce,
1.ploské, holé i chlpaté, ale na rube neplstnaté, okrúhle i podlhovasté;
KVET: svetlo až tmavopurpurová, 10-40 cm vysoká;
Miesto: suché stráne, medze, pastviny, háje, nížiny-alpínske pásmo, hojne.
Materina dúška vajcovitá , pulegioides L.
Súborný druh v mnohých znakoch veľmi premenlivý, členený na rad sebe podobných, inokedy odlíšiteľných druhov, najhojnešie sú z nich tieto:
byľ ostro 4-hranná, len na hranách chlpatá, vystúpavé byle tvoria trsy bez plazivých výbežkov; 1. širokovajcovité, zrazu zúžené v stopku; smerom pod súkvetie sa nápadne nezväčšujú; 10-40 cm vysoká; VII.-VIII.; háje, trávnaté stráne, nížiny-horské pásmo; veľmi hojne (vybrané z Kľúča na určovanie rastlín)Sú tu presne popísané i druhy :alpínska, včasná, holá, rakúska, Marschallova, panónska a úzkolistá.
mino31 správca galérií, botanik, atlasár 20.1.2011 10:28
Este by som potreboval citacie knih na zaradenie opisov do atlasu. Nerad davam nieco necitovane, hlavne co sa tyka morfologickych opisov rastlin, to si normalny clovek nevymysli, to musi odpisat.
rudolf2 pokročilý 20.1.2011 11:26
"to si normalny clovek nevymysli"- a aký to vymyslí?
babrli 20.1.2011 13:02
Ako som hore uviedla je to citované z Kľúča na určovanie rastlín, žiaľ je to stará kniha A6 a chýbajú mi predné strany, aby som mohla uviesť vydanie.Vydalo Slovenské pedagogické nakladateľstvo Bratislava, bola to pomôcka k maturite, takže po rokoch už je trochu poškodená, ale pre potrebu ju môžem poprípade zapožičať.Predošlá informácia- 19.1.2011 je z Atlasu liečivých rastlín a plodov od Kresánka a Krejču, r. 1977., str. 370.
Ešte len tak pre zaujímavosť od Juraja Fándlyho v Zelinkári sa píše : Materina dúška užitá v jedle alebo v nápoji, je účinná medecína proti všetkým jedom jedovatých tvorov a hadov. Ak sa hodí na pahrebu, kamkoľvek sa v dome dostane jej dym, tam neobstojí nijaký jedovatý tvor. 
mino31 správca galérií, botanik, atlasár 22.1.2011 22:05
http://www.google.sk/imgres?imgurl =http:...,r:1,s:0 tento?
L.Ď. pokročilý 20.1.2011 13:21
Podrobné popisy sú v publikáciách Květena České republiky a Flóra Slovenska.
mino31 správca galérií, botanik, atlasár 22.1.2011 22:02
Jirko, z akeho zdroja pises opisy k rastlinam? Mohol by som ich uverejnovat v atlase?
Šerpa botanik, pokročilý 22.1.2011 23:22
Vše jsou zkrácené citace z knihy Karla Kubáta Klíč ke květeně České republiky. Vyjimečně používám Botany.cz Používat se to myslím dá. Myslím, že o porušení autorských práv se v tomto případě jednat nebude.
babrli 23.1.2011 22:54
Myslím si, že sa dá použiť veta : voľne spracované podľa rôznych zdrojov.Používajú túto vetu aj v časopise Liečivé rasliny/léčivé rostliny, ktorý odoberám.
L.Ď. pokročilý 26.1.2011 06:56
Doplním dva kľúče na určovanie dúšok.
Květena ČR – zpracovali J. Štěpánek, P. Tomšovič
1a Listy na okraji zřetelně podvinuté, úzce eliptické, nebrvité, na rubu běloplstnaté.............
.................................................... .................................................... ........................T. vulgaris
b Listy na okraji ploché nebo mírně podvinuté, úzce eliptické až okrouhle vejčité, často na bázi brvité, na rubu lysé nebo ± řídce chlupaté, nikoliv běloplstnaté 2
2a Rostliny monopodiálně větvené........................................... ..............................................3
b Rostliny sympodiálně větvené........................................... ................................................6
3a Odění stonků goniotrichní, stonky zřetelně 4řadě chlupaté..............................T. alpestris
b Odění stonků holotrichní nebo mírně alelotrichní....................................... .......................4
4a Žilnatina listů kamptodromní, listy nejčastéji úzce eliptické až podlouhle úzce kopinaté, řapíky listů na květonosných větvích stejně dlouhé; hor. kališní cípy krátké a široké, tak dlouhé jako je jejich šířka na bázi............................................... .....................T. serpyllum
b Žilnatina listů pseudobrachydodromní nebo brachydodromní, listy širší, nejčastěji elyptické, vejčité až okrouhle vejčité, řapíky listů na květonosních větvích se zřetelně k vrcholu větve zkracující; hor. kališní cípy užší, delší než široké....................................5
5a Postranní žilky na rubu listů méně vyniklé, jen horní pár se spojuje v okrajovou žilku (žilnatina pseudobrachydodromní); rostliny nižších poloh............................T. praecox
b Postranní žilky na rubu listů výrazně vyniklé, u okraje se spojující a tvořící zřetelnou okrajovou žilku; rostliny vysokých poloh Hrubého Jeseníku..................T. pulcherrimus
6a Odění stonků goniotrichní nebo alelotrichní....................................... .......T. pulegioides
b Odění stonků holotrichní…………………………………� ��…………………………….7
7a Dolní i horní listy ± přisedlé, stejné velikosti i tvaru, nejširší v 1/2, úzce eliptické, úzce kopinaté až eliptické; kalich (1,5-)2,0-3,5(-5,0) mm dl., rovnoměrně chlupatý………….
……………………………………………� ��………………………………T. pannonicus
b Dolní listy drobné, zřetelně řapíkaté, horní větší, nejširší nad 1/2, ± přisedlé, eliptické, šir. Eliptické až obvejčité; kalich 3 – 5 mm dl., na hřbětu často olysávající……T. glabrescens
Thymus pulegioides
1a Květonosné stonky s goniotrichním oděním (chlupaté na hranách, tedy 4řadě) s chlupy krátkými, dolů směřujícími, listy lysé……………………………T.p. subsp. pulegioides
b Květonosné stonky s alelotrichním oděním (chlupaté na protilehlých plochách, tedy dvouřadě) s chlupy delšími, většinou vodorovně nebo mírně dolů směřujícími, listy chlupaté……………………………………� ��……………………T.p. subsp. carniolicus
Ďalej uvádzajú krížencov
Thymus x oblongifolius
Thymus x pseudoalpestris
Thymus x desertostepposus
Thymus x porcii
Thymus x saxicola
Thymus x radoi
Thymus x sparsipilus
Thymus x subhirsutus
Thymus x korneckii
Thymus x braunii
Thymus x czorsztynensis
Nová květena ČSSR – J. Dostál
1a L. na okraji zřetelně podvinuté, úzce eliptické, nebrvité, na rubu běloplstnaté………………………………� �………………………………..T. vulgaris
b L. na okraji ploché n. nezřetelně podvinuté, na rubu nikdy běloplstnaté……………….2
2a Lod. 4hranné (2 protilehlé strany užší), jen na hranách chlupaté……………………….3
b Lod. Lod. Oblé n. slabě 4hranné (strany stejně široké), koldokola pýř. N .chlup. n. na dvou protilehlých plochách hustěji pýř………………………………………� �…………….4
3a Rostliny horské s koncovým nekvetoucím prýtem, horní K pysk není brvitý….T. alpestris
b Rostliny nižších poloh, bez koncového nekvetoucího, plaz. prýtu, horní K pysk brvitý……………………………………… …………………………………T. pulegioides
4a L. na rubu po celém okraji se souvislou zesílenou žilkou; lod. vystoupavé, rostliny horské……………………………………… ……………………………T. pulcherrimus
b L. na rubu na okraji bez zesílené žilky n.jen vpředu konce postranních žilek splývají v tlustou žilku okrajovou; lod. plaz. s postranními vystoupavými n. přímými větvami….5
5a Kvetoucí lod. větš. Delší než 10 cm; rostliny bez nekvetoucích větví nebo výběžků……..6
b Kvetoucí lod. sotva 10 cm, rostliny s nekvetoucími, plaz. výběžky……………………….7
6a Lod. na dvou protilehlých stranách chlup……………………………...……….. T. alternans
b Lod. koldokol chlup., horní K pysk brvitý; l. čárkovité až úzce podlouhlé, v dolní 1/3 n. ½ nejširší, postranní žilky nezřetelné……………………………..…� �…..T. kosteleckyanus
jsou-li po obou stranách lysé a na bázi brvité…………………………….T. morschalianus
7a L. po obou stranách bez vyniklých postranních žilek; l. podlouhlé až široce eliptické, v horní 1/3 nejširší, 3 – 5 mm, na líci lysé, na bázi brvité, dolní v řap. zúžené, dolní řap. delší než horní, plaz. lod. s koncovým lichoklasem………………………..T. glabrescens
b L. na rubu s vyniklými postranními žilkami……………………………………� �……….8
8a Postranní žilky na rubu l. ke konci ztlustlé a spojující se v krajní ztlustlou žilku v přední části l.; rostliny nižších poloh………………………………………� �…………T. praecox
b Postranní žilky na rubu l. ke konci ztenčené a mizející…………………………………… 9
9a L. přis., podlouhlé až vejč……...………………………………� �……………………….10
b L.čárkov., úzké, zřetelně řap., řap. stejně dl., čepele úzké, horní K ušty krátke a široké……………………………………� �………………………………..…T. serpyllum
10a Horní K ušty tak dl. jako široké……………………………………� �……….T. serpyllum
b Horní K ušty delší než širší, plaz. výběžky ukončené lichoklasem…………T. glabrescens
L.Ď. pokročilý 26.1.2011 06:57
Ospravedlňujem sa, že sú tie kľúče trochu "rozhádzané".
Šerpa botanik, pokročilý 26.1.2011 14:39
Muselo to dát fušku napsat ten klíč. Mateřídoušku, o které je vlastně celá tato debata, bych ale podle něj poznal jen ztěžka. Znaky, které jsou podstatné, uvedeny nejsou. Doporučuji každému ať si prořídí Klíč ke květeně České republiky. Míň slov je někdy víc než rozsáhlé a a odbornými výrazy prošpikované popisy. Takové pěkné slovo " kamptodromní" na tom si vyláme zuby i Google.
L.Ď. pokročilý 26.1.2011 18:05
Pre bežného človeka je jedno, aký druh zbiera. V týchto publikáciách sú aj kresby jednotlivých druhov. Podľa kresieb sú pomerne odlišné, ale v teréne to nie je také jednoznačné. Určovať sa dá len podľa kľúča, ale variabilita u tohto rodu a vzájomné kríženie robí problémy aj špecialistom.
PM 5.12.2012 22:57
Dobry den vsetkym, necakal som ze moja poznamka z oktobra 2010 vyvola taku diskusiu. Kedze pravidelne nechodim na tieto stranky, az teraz som ju objavil, asi uz aj ukoncenu. Skoda, ze niekto z diskutujucich mi nenapisal priamo, rad by som sa bol podelil o svoje poznatky. Z uvadzanej literatury mozem skutocne odporucit len 2 diela: spominana Kvetena CR a pre slovenske druhy hlavne dielo Bertova/Goliasova: Flóra Slovenska V/1, VEDA Bratislava, 1993 (kde su aj mapky rozsirenia jednotlivych druhov na Slovensku (aj ked ani toto dielo sa nevyhlo omylom, napr. vymena znaciek poddruhov Thymus pulcherrimus v mapke 51 na str. 357). Ine kluce nezodpovedaju dnesnej urovni poznania tychto taxonov. Ak mozem este prispiet niecim, tak uvadzam link na "tabulkovy" kluc, ktory mozno moze pomoct: http://martonfi.szm.com/pdfpubl/1998-Bul...
Prajem vsetkym pekny den.
