Úvodná stránka » Diskusné fóra » Správy z iných médií »

Čepice z troudnatce


portret

dedabobr pokročilý 16.1.2010 10:01

Při hledání na webu stránek o dřevokazných houbách,jsem narazil i na takový zajímavý odkaz o využití troudnatců.
http://www.vmp.cz/remesla/trad_technolog...

Reagovať na správu

portret

vlado(ZV) mykológ, moderátor, atlasár 16.1.2010 10:03

Veľmi pekná ukážka toho, o čom som doposiaľ len počul.

Reagovať na správu

portret

serpico atlasár 16.1.2010 17:07

...zaujimave !
i Mačik spominal capice, no jeho ta uprava močom znechutila skusit ci mu sedi
http://www.nahuby.sk/diskusia.php?parent...
"5.2.2009 15:44, Máčik:[!]
Na území Československa sa kedysi z Práchnovca kopyt. vyrábali napr.aj žokejské "čiapky",aj na mnohých miestach dneš.Nemecka,
predovšetkým v Bavorsku sa vyrábali rukavice,klobúky,nádoby...Dodnes sa pre turistov v Rumunsku toto remeslo predvádza.Používa sa len hnedá,kože z diviny
podobná vrstva,ktorá sa z huby odreže ešte ne strome.Potom sa 8-14 lúhuje v
roztoku vody a potaša alebo moču a popola/žiaden frk,viď"Adventskalender der wilden Rumänienfreunde..".Potom sa dreveným kladivom vyklepáva na tenko,máča vo vode a rukami zmäkčuje a formuje.Lekáreň 19.stor.sa nezaobišla bez krvácanie zastavujúcich obvazov,ktoré sa vyrábali podobne,len bez chemikálií a dúfam aj toho moču.V každom prípade som si rozmyslel zakúpenie klobúka z tohoto materiálu"

Reagovať na správu

portret

fugi 16.1.2010 19:21

Článek - Experimentální výroba potaše - 1/2007
text : Bohumír Dragoun - Mezi lesní řemesla patří i popelářství, které však jako řemeslo úplně zaniklo. Zůstala po něm jen pomístní jména. U nás například osada Popelov u Nebeské Rybné, Ošerov (Aschergraben), Scherlich, Scherlichgraben (Šůla 1987). Ačkoliv výroba drasna (potaše) byla velmi důležitá pro zajištění výroby střelného prachu a skla, toto řemeslo více než jiné vymizelo z historického povědomí. Proto vznikl společný etnologicko archeologický projekt Etnografického ústavu AV v Praze a sdružení Villa Nova Uhřínov. Popeláři, jak se výrobcům potaše v pozdním středověku říkalo, zůstávali poněkud stranou historických zpráv, neboť toto řemeslo nepotřebovalo velkou týmovou spolupráci. Nalezli bychom je u sklářských hutí, pro které byla výroba potaše nezbytností mezi léty 1000 až 1400 ( Woitsch 2003), ale i dlouho poté. Přímé zmínky o popelářích nalézáme častěji až v 16. století. Popis technologie výroby pak nalezneme v Agricolově Dvanácti knihách o hornictví a hutnictví. Popeláři pracovali v nepočetných skupinách, a to v hůře přístupných terénech a ve větší vzdálenosti od sklářské hutě. Pálili dřevo horší kvality ve vyhloubených jámách, aby nedošlo k ohrožení lesa. Ti zkušenější spalovali celé stromy „na stojato“. Do kmene vyhloubili díru ve výši 6 stop (cca 1,9 m) a tam rozdělali oheň. Strom pomalu vyhořel, aniž by došlo k ohrožení okolních porostů. Tyto činnosti byly provozovány převážně na podzim a v zimě, za stálého počasí, neboť potaš nesměla zmoknout. Tím by se znehodnotila. Tradiční technologie výroby potaše spočívala ve vyloužení dřevěného popela vodou, odpaření přefiltrované louženiny v železných kotlích na tzv. surovou potaš neboli flus, který bylo již možno užít jako surovinu v některých odvětvích, a konečně ve vyžíhání – kalcinaci flusu na čisté kalcinované draslo. Surovinou pro výrobu potaše byl dřevěný popel, zprvu speciálně pálený hlavně z bukového dřeva v lesích, později (po vydání Lesního řádu v roce 1754) získávaný ze dřeva odpadního či z popela zbylého po topení v domácnostech. Náhražkově se také využívalo kapradí, mech, sláma (Andres 1987). Užívaná technologie se od 16. do 19. století neměnila a byla totožná prakticky po celém světě. Dobové prameny (technologické příručky, účty jednotlivých drasláren atd.) se však v Čechách zásadním způsobem rozcházejí v údajích o efektivitě technologie a i v mnoha dalších speciálních otázkách. Jedinou možností vzhledem k tomu, že výroba potaše tradičním způsobem nebyla v posledních sto letech nikde provozována, je uvedené rozpory vysvětlit pouze na základě provedení vědeckého experimentu. Podobné pokusy zatím proběhly pouze v Polsku (1979) a ve Švédsku ...

http://www.keramika-sklo.cz/zobraz.php?s...

Reagovať na správu

portret

vilot pokročilý 19.1.2010 15:24

Viem o ešte jednom využití tejto huby...Hovoria tomu,,amadou" a sú to vlastne dva kúsky už spracovanej huby v koženom obale alebo púzdre, ktoré sa používajú na vysušovanie umelých mušiek pri muškárčení...Prikladám aj obrázok
http://www.fmfly.net/eshop/1686-url.html

Reagovať na správu