História popisu - Otidea alutacea
Na tejto stránke je zobrazená história zmien v popise huby. Zelenou farbou sú vyznačené nové texty, červenou farbou sú označené
staré, zmenené alebo zmazané texty.
Zoznam zmien
Zmeny urobil: Viktorie Halasů
Dátum: 07.12.2019 22:58
Dátum: 07.12.2019 22:58
Synonymum:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | <b>Aleuria alutacea</b> <b>(Pers.) Gillet</b>, <i>Champignons de France</i>, Discom.(2): 42 (1879)<br><b>Helvella ochracea</b> <b>Schaeff.</b> [as '<i>Elvela</i>'], <i>Fung. bavar. palat. nasc.</i> (Ratisbonae) <b>4</b>: 103 (1774)<br><b>Otidea alutacea var. parvispora</b> <b>Parslow & Spooner</b>, <i>Ascomycete.org</i> <b>7</b>(6): 297 (2015)<br><b> | 1 | <b>Aleuria alutacea</b> <b>(Pers.) Gillet</b>, <i>Champignons de France</i>, Discom.(2): 42 (1879)<br><b>Helvella ochracea</b> <b>Schaeff.</b> [as '<i>Elvela</i>'], <i>Fung. bavar. palat. nasc.</i> (Ratisbonae) <b>4</b>: 103 (1774)<br><b>Otidea alutacea var. parvispora</b> <b>Parslow & Spooner</b>, <i>Ascomycete.org</i> <b>7</b>(6): 297 (2015)<br><b>Otidea parvispora</b> <b>(Parslow & Spooner) M. Carbone, Agnello, Kautmanová, Z.W. Ge & P. Alvarado</b>, in Carbone, Agnello, Kautmanovà, Ge & Alvarado, <i>Ascomycete.org</i> <b>11</b>(4): 121 (2019)<br><b>Peziza alutacea</b> <b>Pers.</b>, <i>Observ. mycol.</i> (Lipsiae) <b>2</b>: 78 (1800) [1799]<br><b>Peziza alutacea var. communis</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza alutacea var. ochracea</b> <b>(Schaeff.) Pers.</b>, <i>Mycol. eur.</i> (Erlanga) <b>1</b>: 221 (1822)<br><b>Peziza alutacea var. undulata</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza alutacea var. vesiculosa</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza cochleata f. ochracea</b> <b>(Schaeff.) Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza cochleata var. alutacea</b> <b>Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza cochleata ? alutacea</b> <b>(Pers.) Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza ochracea</b> <b>(Schaeff.) Pers.</b>, <i>Observ. mycol.</i> (Lipsiae) <b>2</b>: 61 (1800) [1799]<br><b>Plicaria alutacea</b> <b>(Pers.) Fuckel</b>, <i>Jb. nassau. Ver. Naturk.</i> <b>23-24</b>: 327 (1870) [1869-70]<br><b>Scodellina alutacea</b> <b>(Pers.) Gray</b>, <i>Nat. Arr. Brit. Pl.</i> (London) <b>1</b>: 668 (1821) |
Podobné druhy:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | Podle genetických výzkumů je okolo O. alutacea komplex druhů. V Evropě se vyskytují dvě skupiny dobře rozlišitelné podle velikosti výtrusů: s výtrusy cca 14-17 μ dlouhými, kam patří i O. alutacea s.str. (clade 3a, 3b, 5) a s výtrusy kratšími ( | 1 | Podle genetických výzkumů je okolo O. alutacea komplex druhů. V Evropě se vyskytují dvě skupiny dobře rozlišitelné podle velikosti výtrusů: s výtrusy cca 14-17 μ dlouhými, kam patří i O. alutacea s.str. (clade 3a, 3b, 5) a s výtrusy kratšími (O. parvispora + O. adorniae). Otidea bufonia (syn. O. umbrina) má podobně velké výtrusy jako velkovýtrusá O. alutacea, ale zásadně se liší jejich tvar (oválný - tedy s téměř rovnoběžnými stranami - pro komplex O. alutacea, a lodičkovitý pro O. bufonia + O. mirabilis). Dalším rozdílem je přítomnost exudátů na buňkách vnějšího povrchu - u komplexu O. alutacea jsou žlutavé a téměř chybí, u skupiny okolo O. bufonia jsou tmavohnědé a hojné. Tvar parafýz je shodný u obou skupin. Exsikáty vypadají naprosto odlišně: tmavě kávové u skupiny O. bufonia, zatímco u komplexu O. alutacea je vnější strana bledě žlutohnědá (jako světlé dřevo) a hymenium může být v odstínech od světlého dřeva přes bílou kávu po tmavě červenohnědé. Poměrně dost herbářových položek O. alutacea a bufonia je ale určeno opačně, asi byly určeny podle nepřesného klíče. Literatura: Olariaga et al (2015): A monograph of Otidea (Pyronemataceae, Pezizomycetes). Persoonia 35. Parslow & Spooner (2015): The British species of Otidea (2). O. alutacea and related taxa. Ascomycete.org 7(6). |
Zmeny urobil: Viktorie Halasů
Dátum: 24.05.2019 18:51
Dátum: 24.05.2019 18:51
Synonymum:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | <b>Aleuria alutacea</b> <b>(Pers.) Gillet</b>, <i>Champignons de France</i>, Discom.(2): 42 (1879)<br><b>Helvella ochracea</b> <b>Schaeff.</b> [as '<i>Elvela</i>'], <i>Fung. bavar. palat. nasc.</i> (Ratisbonae) <b>4</b>: 103 (1774)<br><b>Otidea alutacea | 1 | <b>Aleuria alutacea</b> <b>(Pers.) Gillet</b>, <i>Champignons de France</i>, Discom.(2): 42 (1879)<br><b>Helvella ochracea</b> <b>Schaeff.</b> [as '<i>Elvela</i>'], <i>Fung. bavar. palat. nasc.</i> (Ratisbonae) <b>4</b>: 103 (1774)<br><b>Otidea alutacea var. parvispora</b> <b>Parslow & Spooner</b>, <i>Ascomycete.org</i> <b>7</b>(6): 297 (2015)<br><b>Peziza alutacea</b> <b>Pers.</b>, <i>Observ. mycol.</i> (Lipsiae) <b>2</b>: 78 (1800) [1799]<br><b>Peziza alutacea var. communis</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza alutacea var. ochracea</b> <b>(Schaeff.) Pers.</b>, <i>Mycol. eur.</i> (Erlanga) <b>1</b>: 221 (1822)<br><b>Peziza alutacea var. undulata</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza alutacea var. vesiculosa</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza cochleata f. ochracea</b> <b>(Schaeff.) Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza cochleata var. alutacea</b> <b>Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza cochleata ? alutacea</b> <b>(Pers.) Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza ochracea</b> <b>(Schaeff.) Pers.</b>, <i>Observ. mycol.</i> (Lipsiae) <b>2</b>: 61 (1800) [1799]<br><b>Plicaria alutacea</b> <b>(Pers.) Fuckel</b>, <i>Jb. nassau. Ver. Naturk.</i> <b>23-24</b>: 327 (1870) [1869-70]<br><b>Scodellina alutacea</b> <b>(Pers.) Gray</b>, <i>Nat. Arr. Brit. Pl.</i> (London) <b>1</b>: 668 (1821) |
Podobné druhy:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | Podle genetických výzkumů je okolo O. alutacea komplex druhů. V Evropě se vyskytují dvě skupiny dobře rozlišitelné podle velikosti výtrusů: s výtrusy cca 1 | 1 | Podle genetických výzkumů je okolo O. alutacea komplex druhů. V Evropě se vyskytují dvě skupiny dobře rozlišitelné podle velikosti výtrusů: s výtrusy cca 14-17 μ dlouhými, kam patří i O. alutacea s.str. (clade 3a, 3b, 5) a s výtrusy kratšími (clade 1 + nepojmenovaný). Malovýtrusý clade 1 byl pojmenovaný var. parvispora, toto jméno lze používat pro nálezy s menšími výtrusy do doby, než budou nalezeny morfologické rozlišovací znaky. Otidea bufonia (syn. O. umbrina) má podobně velké výtrusy jako velkovýtrusá O. alutacea, ale zásadně se liší jejich tvar (oválný - tedy s téměř rovnoběžnými stranami - pro komplex O. alutacea, a lodičkovitý pro O. bufonia + O. mirabilis). Dalším rozdílem je přítomnost exudátů na buňkách vnějšího povrchu - u komplexu O. alutacea jsou žlutavé a téměř chybí, u skupiny okolo O. bufonia jsou tmavohnědé a hojné. Tvar parafýz je shodný u obou skupin. Exsikáty vypadají naprosto odlišně: tmavě kávové u skupiny O. bufonia, zatímco u komplexu O. alutacea je vnější strana bledě žlutohnědá (jako světlé dřevo) a hymenium může být v odstínech od světlého dřeva přes bílou kávu po tmavě červenohnědé. Poměrně dost herbářových položek O. alutacea a bufonia je ale určeno opačně, asi byly určeny podle nepřesného klíče. Literatura: Olariaga et al (2015): A monograph of Otidea (Pyronemataceae, Pezizomycetes). Persoonia 35. Parslow & Spooner (2015): The British species of Otidea (2). O. alutacea and related taxa. Ascomycete.org 7(6). |
Zmeny urobil: Viktorie Halasů
Dátum: 05.12.2018 20:21
Dátum: 05.12.2018 20:21
Podobné druhy:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | Podle genetických výzkumů je okolo O. alutacea komplex druhů. V Evropě se vyskytují dvě skupiny dobře rozlišitelné podle velikosti výtrusů: s výtrusy cca 13-17 μ dlouhými, kam patří i O. alutacea s.str. (clade 3a, 3b, 5) a s výtrusy kratšími (clade 1 + nepojmenovaný). Malovýtrusý clade 1 byl pojmenovaný var. parvispora, toto jméno lze používat pro nálezy s menšími výtrusy do doby, než budou nalezeny morfologické rozlišovací znaky.
Otidea bufonia (syn. O. umbrina) má podobně velké výtrusy jako velkovýtrusá O. alutacea, ale zásadně se liší jejich tvar (oválný - tedy s téměř rovnoběžnými stranami - pro komplex O. alutacea, a lodičkovitý pro O. bufonia + O. mirabilis). Dalším rozdílem je přítomnost exudátů na buňkách vnějšího povrchu - u komplexu O. alutacea jsou žlutavé a téměř chybí, u skupiny okolo O. bufonia jsou tmavohnědé a hojné. Tvar parafýz je shodný u obou skupin. Exsikáty vypadají naprosto odlišně - tmavě kávové u skupiny O. bufonia, bledé (jako světlé dřevo) u komplexu O. alutacea. | 1 | Podle genetických výzkumů je okolo O. alutacea komplex druhů. V Evropě se vyskytují dvě skupiny dobře rozlišitelné podle velikosti výtrusů: s výtrusy cca 13-17 μ dlouhými, kam patří i O. alutacea s.str. (clade 3a, 3b, 5) a s výtrusy kratšími (clade 1 + nepojmenovaný). Malovýtrusý clade 1 byl pojmenovaný var. parvispora, toto jméno lze používat pro nálezy s menšími výtrusy do doby, než budou nalezeny morfologické rozlišovací znaky. Otidea bufonia (syn. O. umbrina) má podobně velké výtrusy jako velkovýtrusá O. alutacea, ale zásadně se liší jejich tvar (oválný - tedy s téměř rovnoběžnými stranami - pro komplex O. alutacea, a lodičkovitý pro O. bufonia + O. mirabilis). Dalším rozdílem je přítomnost exudátů na buňkách vnějšího povrchu - u komplexu O. alutacea jsou žlutavé a téměř chybí, u skupiny okolo O. bufonia jsou tmavohnědé a hojné. Tvar parafýz je shodný u obou skupin. Exsikáty vypadají naprosto odlišně - tmavě kávové u skupiny O. bufonia, bledé (jako světlé dřevo) u komplexu O. alutacea. Poměrně dost herbářových položek O. alutacea a bufonia je ale určeno opačně, asi byly určeny podle málo podrobného starého klíče. Literatura: Olariaga et al (2015): A monograph of Otidea (Pyronemataceae, Pezizomycetes). Persoonia 35. Parslow & Spooner (2015): The British species of Otidea (2). O. alutacea and related taxa. Ascomycete.org 7(6). |
Zmeny urobil: Viktorie Halasů
Dátum: 17.11.2018 00:10
Dátum: 17.11.2018 00:10
Synonymum:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | <b> | 1 | <b>Aleuria alutacea</b> <b>(Pers.) Gillet</b>, <i>Champignons de France</i>, Discom.(2): 42 (1879)<br><b>Helvella ochracea</b> <b>Schaeff.</b> [as '<i>Elvela</i>'], <i>Fung. bavar. palat. nasc.</i> (Ratisbonae) <b>4</b>: 103 (1774)<br><b>Otidea alutacea</b> <b>(Pers.) Massee</b>, <i>Brit. Fung.-Fl.</i> (London) <b>4</b>: 446 (1895) <b><font color='#0000FF'>var. alutacea</font></b><br><b>Otidea alutacea var. parvispora</b> <b>Parslow & Spooner</b>, <i>Ascomycete.org</i> <b>7</b>(6): 297 (2015)<br><b>Peziza alutacea</b> <b>Pers.</b>, <i>Observ. mycol.</i> (Lipsiae) <b>2</b>: 78 (1800) [1799]<br><b>Peziza alutacea</b> <b>Pers.</b>, <i>Syn. meth. fung.</i> (Göttingen) <b>2</b>: 638 (1801) <b><font color='#0000FF'>var. alutacea</font></b><br><b>Peziza alutacea var. communis</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza alutacea var. ochracea</b> <b>(Schaeff.) Pers.</b>, <i>Mycol. eur.</i> (Erlanga) <b>1</b>: 221 (1822)<br><b>Peziza alutacea var. undulata</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza alutacea var. vesiculosa</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza cochleata f. ochracea</b> <b>(Schaeff.) Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza cochleata var. alutacea</b> <b>Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza cochleata ? alutacea</b> <b>(Pers.) Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza ochracea</b> <b>(Schaeff.) Pers.</b>, <i>Observ. mycol.</i> (Lipsiae) <b>2</b>: 61 (1800) [1799]<br><b>Plicaria alutacea</b> <b>(Pers.) Fuckel</b>, <i>Jb. nassau. Ver. Naturk.</i> <b>23-24</b>: 327 (1870) [1869-70]<br><b>Scodellina alutacea</b> <b>(Pers.) Gray</b>, <i>Nat. Arr. Brit. Pl.</i> (London) <b>1</b>: 668 (1821) |
Podobné druhy:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | 1 | Podle genetických výzkumů je okolo O. alutacea komplex druhů. V Evropě se vyskytují dvě skupiny dobře rozlišitelné podle velikosti výtrusů: s výtrusy cca 13-17 μ dlouhými, kam patří i O. alutacea s.str. (clade 3a, 3b, 5) a s výtrusy kratšími (clade 1 + nepojmenovaný). Malovýtrusý clade 1 byl pojmenovaný var. parvispora, toto jméno lze používat pro nálezy s menšími výtrusy do doby, než budou nalezeny morfologické rozlišovací znaky. Otidea bufonia (syn. O. umbrina) má podobně velké výtrusy jako velkovýtrusá O. alutacea, ale zásadně se liší jejich tvar (oválný - tedy s téměř rovnoběžnými stranami - pro komplex O. alutacea, a lodičkovitý pro O. bufonia + O. mirabilis). Dalším rozdílem je přítomnost exudátů na buňkách vnějšího povrchu - u komplexu O. alutacea jsou žlutavé a téměř chybí, u skupiny okolo O. bufonia jsou tmavohnědé a hojné. Tvar parafýz je shodný u obou skupin. Exsikáty vypadají naprosto odlišně - tmavě kávové u skupiny O. bufonia, bledé (jako světlé dřevo) u komplexu O. alutacea. Literatura: Olariaga et al (2015): A monograph of Otidea (Pyronemataceae, Pezizomycetes). Persoonia 35. Parslow & Spooner (2015): The British species of Otidea (2). O. alutacea and related taxa. Ascomycete.org 7(6). | |
Poznámka:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | [141173] Popis plodnice: Milan Zelenay Mikroskopicky snimok> Erik Brozmann Toto uško sa odlišuje od takmer všetkých ostatných aj tým, že farba vonkajšej časti plodnice, aj pôsobením počasia, farebne odlišuje od povrchu vnútornej časti plodnice - za vlhkejších podmienok je vnútorná aj vonkajšia strana plodnice rovnako sfarbená. | 1 | Toto uško sa odlišuje od takmer všetkých ostatných aj tým, že farba vonkajšej časti plodnice, aj pôsobením počasia, farebne odlišuje od povrchu vnútornej časti plodnice - za vlhkejších podmienok je vnútorná aj vonkajšia strana plodnice rovnako sfarbená. U dvoubarevných (oschlých) plodnic je hymenium hnědé a vnější strana světlá, bledá. O. bufonia a mirabilis můžou začerstva mít také dvoubarevné plodnice, ale opačně zbarvené - hymenium je světlejší (hořčičně žluté) a vnější strana tmavší (modrá, modrošedá, hnědá). |
Zmeny urobil: Oldřich Roučka
Dátum: 13.02.2015 19:40
Dátum: 13.02.2015 19:40
Autor latinského názvu:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | (Pers.) Mass | 1 | (Pers.) Massee |
Synonymum:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | 1 | <b>Helvella ochracea</b> <b>Schaeff.</b>, <i>Fung. bavar. palat. nasc.</i> (Ratisbonae) <b>4</b>: 103, tab. 155 (1774)<br><b>Otidea alutacea</b> <b>(Pers.) Massee</b>, <i>Brit. Fung.-Fl.</i> (London) <b>4</b>: 446 (1895) <b><font color='#0000FF'>var. alutacea</font></b><br><b>Otidea alutacea var. kauffmanii</b> <b>Kanouse</b>, <i>Mycologia</i> <b>41</b>(6): 673 (1950) [1949]<br><b>Otidea alutacea var. rainierensis</b> <b>Kanouse</b>, <i>Mycologia</i> <b>41</b>(6): 674 (1950) [1949]<br><b>Peziza alutacea</b> <b>Pers.</b>, <i>Syn. meth. fung.</i> (Göttingen) <b>2</b>: 638 (1801)<br><b>Peziza alutacea</b> <b>Pers.</b>, <i>Syn. meth. fung.</i> (Göttingen) <b>2</b>: 638 (1801) <b><font color='#0000FF'>var. alutacea</font></b><br><b>Peziza alutacea var. communis</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza alutacea var. ochracea</b> <b>(Schaeff.) Pers.</b>, <i>Mycol. eur.</i> (Erlanga) <b>1</b>: 221 (1822)<br><b>Peziza alutacea var. undulata</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza alutacea var. vesiculosa</b> <b>Alb. & Schwein.</b>, <i>Consp. fung.</i> (Leipzig): 310 (1805)<br><b>Peziza cochleata f. ochracea</b> <b>(Schaeff.) Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza cochleata var. alutacea</b> <b>Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza cochleata ? alutacea</b> <b>(Pers.) Fr.</b>, <i>Syst. mycol.</i> (Lundae) <b>2</b>(1): 50 (1822)<br><b>Peziza ochracea</b> <b>(Schaeff.) Pers.</b>, <i>Observ. mycol.</i> (Lipsiae) <b>2</b>: 61 (1800) [1799]<br><b>Plicaria alutacea</b> <b>(Pers.) Fuckel</b>, <i>Jb. nassau. Ver. Naturk.</i> <b>23-24</b>: 327 (1870) [1869-70]<br><b>Scodellina alutacea</b> <b>(Pers.) Gray</b>, <i>Nat. Arr. Brit. Pl.</i> (London) <b>1</b>: 668 (1821) | |
Prelinkovanie na autoritu:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | 1 | 118687 | |
Zmeny urobil: Vladimír Kunca
Dátum: 09.11.2010 09:04
Dátum: 09.11.2010 09:04
Poznámka:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | [141173] Popis plodnice: Milan Zelenay
Mikroskopicky snimok> Erik Brozmann | 1 | [141173] Popis plodnice: Milan Zelenay Mikroskopicky snimok> Erik Brozmann Toto uško sa odlišuje od takmer všetkých ostatných aj tým, že farba vonkajšej časti plodnice, aj pôsobením počasia, farebne odlišuje od povrchu vnútornej časti plodnice - za vlhkejších podmienok je vnútorná aj vonkajšia strana plodnice rovnako sfarbená. |
Zmeny urobil: Viera Struhárová
Dátum: 06.01.2009 23:40
Dátum: 06.01.2009 23:40
Výtrusný prach:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | Výtrusný prach je biely. | 1 | Výtrusný prach je biely. Výtrusy - 14-16 x 6-7 µm s dvoma tukovými kvapkami. |
Poznámka:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | 1 | [141173] Popis plodnice: Milan Zelenay Mikroskopicky snimok> Erik Brozmann | |
Zmeny urobil: Ing. Milan Zelenay
Dátum: 24.03.2006 19:04
Dátum: 24.03.2006 19:04
Autor latinského názvu:
| Old Version | New Version | ||
|---|---|---|---|
| 1 | 1 | (Pers.) Mass. | |
Úvodné znenie
Zdroj: Aurel Dermek
Atlas našich húb
Publikoval: Mgr. Roland Baranovič
Dátum: 10.04.2002 00:00
Atlas našich húb
Publikoval: Mgr. Roland Baranovič
Dátum: 10.04.2002 00:00
Uško kožovožlté
Otidea alutacea
Ouško kožové
Jedlá huba
Výskyt: VIII. - IX.
Klobúk/Plodnica:
Plodnica je 30-50 mm vysoká a 20-40 mm široká, nepravidelne čiaškovitá až lievikovitá, na vonkajšej sterilnej strane kožovožltá.
Plodná časť:
Vnútorná plodná strana je sivohnedastá.
Hlúbik:
Hlúbik je krátky, belavo plstnatý.
Dužina:
Dužina je žltkastá, v dospelosti dosť mäsitá, krehká, bez nápadnej vône a chuti.
Výtrusný prach:
Výtrusný prach je biely.
Výskyt:
Rastie od augusta do septembra v listnatých lesoch podhorských oblastí.
Význam:
Hoci je jedlé, pre praktických hubárov nemá nijaký význam, lebo je veľmi zriedkavé.