História popisu - Keissleriella gloeospora

Keissleriella gloeospora (Berk. & Curr.) S.K. Bose

Klobúk/Plodnica:

Pseudothecia polokulovitá až široce polokulovitá, 350-380 um v průměru, 100-180 um vysoké, s krátkou, válcovitou až kuželovitou ostiolou, 48-86 um vysokou a 60-100 um v průměru, s četnými, hnědými a neseptovanými, (36)40-60 x 3,1 um dlouhými sety. Stěna askokarpu tvořená hnědými, polygonálně až nepravidelně kulovitými hnědými buňkami textura angularis, (4)6-10 x 4-7 um. Vřecka kyjovitá až válcovitě kyjovitá, krátce stopkatá, (62)75-105(120) um. Askospory hyalinní až subhyalinní, široce až kyjovitě fusoidní, biseriálně ve vřecku, 4-6 x septované, buňky k septům sevřené, 2-3. sporická buňka může být nevýrazně rozšířená, přítomno gelatinózní pouzdro, (22)24-28 x (6)7-9(9,4) um, Q=3,3.

Výskyt:

Původně znám jen z mrtvých stonků Artemisia absinthium, popsán z Velké Británie. Později byl doložen holotyp z Japonska, kde rostla na Setaria faberii. Jedná se tedy o taxon nespecializovaně saprofytický, rostoucí zjevně na rostlinách jednoděložných (Liliopsida) i dvouděložných (Roseopsida). Z ČR vím dosud jen o 3 nálezech ze stonků Tanacetum vulgare (Opavská pahorkatina, 2018), Lactuca seriola (Vítkovská vrchovina - Jesenicko, 2017) a Cichorium intybus (Vítkovská vrchovina - Jesenicko, 2018).

Podobné druhy:

Od dalších podobných rodů se rod Keissleriella pozná podle přítomností velkého množství neseptovaných hnědých set pokrývajících povrch ostioly.

Poznámka / Zaujímavosti:

Dlouhou dobu byl platný taxonomický koncept jako Leptosphaeria gloeospora (Index fungorum, Saccardo, 1883), avšak roku 2001 Tanaka popsal novou Holotypovou položku z Japonska jako Trichometasphaeria gloeospora a později na základě výsledků fylogenetických analýz překlasifikoval Hyde etc. do rodu Keisslereilla. (Hyde etc., 2017, Mycosphaere 8 (4)).